Primátor Hřib chce zálohování PET lahví a plechovek. Drahý a neefektivní krok, ukazuje analýza

„Nyní jsme svědky ohrožení rovnováhy přírody kvůli nešetrným zásahům v minulosti. V Praze si uvědomujeme, jak je příroda po těchto zásazích křehká a že je potřeba ji chránit ve všech možných ohledech. A to možná víc než kdy dřív. Proto uskutečňujeme a podporujeme veškerá opatření, která k tomuto cíli vedou,“ shrnul primátor Zdeněk Hřib. Praha podle něho přijala klimatický závazek, který je třeba naplnit.

"Zároveň existuje směrnice EU, která stanovuje závazek členských států vytřídit víc než 90 procent PET lahví do roku 2029. Bez zavedení zálohování by to šlo velmi těžko. Zatím žádná země EU, která nezavedla zálohovací systém, tohoto závazku nedosáhla," dodal.

Kontraproduktivní krok?

Podle studie Centra ekonomických a tržních analýz zálohový systém nezaručí zvýšení sběru PET lahví na devadesát procent, ohrozí třídění ostatních druhů odpadů a nemotivuje spotřebitele, aby nepohazovali odpad v přírodě. Česko má podle analýzy jeden z nejlépe fungujících systémů na třídění obalů a případné zálohy ho ohrozí. Ministerstvo životního prostředí se proto zatím nepřiklání k povinnému zavedení záloh na PET lahve.

“Centrum ekonomických a tržních analýz jakožto odborné pracoviště zabývající se výzkumem regulace v odpadovém hospodářství vypracovalo na výzvu ministerstva objektivní posudek, v němž upozornilo na zásadní chyby a slabá místa navrhovaného systému povinného zálohování PET a plechovek. Oč méně se diskutuje o těchto slabých místech, o to více se na subjekty kladoucí nepříjemné otázky o možných neefektivitách systému zálohování sypou osobní útoky a urážky frustrovaných jedinců, osobně či finančně zainteresovaných na protlačení systému povinných záloh do praxe. Podobný způsob vedení odborné diskuse pokládám za úsměvný až trapný,“ shrnul ředitel výzkumu CETA Aleš Rod a dodal: „Každý soudný člověk by měl pochopit, že tak zásadní a nákladný zásah do odpadového hospodářství, který řeší jen velmi malou část vymezených cílů, je možné učinit jen po podrobné diskusi a pečlivém zvážení pozitivních a negativních celospolečenských dopadů, k čemuž konstruktivní kritika vždy napomáhá.“

Podobný názor zastává také Svaz měst a obcí. Zálohování PET lahví považuje za přesměrování toku odpadů od občanů mimo komunální systémy nakládání s odpady a vnímá jej jako ohrožující pro odpadové hospodářství.

Náklady vs. osvěta

„Studie CETA upozorňuje, že navržený systém iniciativy Zálohujme.cz a jeho náklady počítají s povinností zpětného odběru PET lahví pouze v prodejnách nad 300 metrů. Tím by se výrazně zredukoval počet sběrných míst pro PET lahve a nezvratně by došlo k postupné likvidaci sítě maloobchodů, zejména v menších vesnicích a obcích, což je pro Svaz nepřijatelné,“ potvrdila Alexandra Kocková za Svaz měst a obcí České republiky a doplnila: „Proklamovaný úmysl, že zajistí 90 procent materiálového využití je zřejmě naplnitelné, ale za obrovských finančních nákladů a zejména negativních důsledků pro společnost, na její důvěru, že veřejné instituce – města, obce, stát konala a konají s dobrým rozmyslem. Efektu 90 procent recyklace lze totiž v příštích zhruba sedmi letech dosáhnout i dalším rozšiřováním stávajícího veřejného sběrného systému a důslednou osvětou a informovaností obyvatel, jelikož v současnosti se ČR pohybuje až na zhruba 80 procent recyklace využitelných PET lahví.“

Iniciativa Zálohujme.cz ve své studii hovoří o nákladech ve výši 500 milionů korun na zavedení systému záloh. Kritici systému se navíc obávají zvýšení dopravy, kdy lidé budou místo nošení plechovek do žlutých kontejnerů vozit auty do supermarketů a ty je budou dále převážet na třídící linky.

Hřib: Nevymýšlíme žádný neověřený experiment

„Myslím, že tohle opravdu nehrozí. Nemám ani teď dojem, že by se zahltila doprava tím, že by lidé jezdili autem vracet prázdné lahve od piva. Člověk přeci může vzít prázdné PET lahve při cestě na nákup, nemusí kvůli tomu jezdit dvakrát. Je třeba si uvědomit, že tady opravdu nevymýšlíme žádný neověřený experiment. Systém zálohování bez problémů funguje už v leckterých zemích a lidé ho oceňují,“ stojí si za svým tvrzením Hřib.

Se zálohováním by totiž přibyla další dopravní trasa odpadových svozových společností. Vrácené lahve jsou totiž považovány za odpad a tedy nemohou být přepravovány například s ostatním zbožím, ale speciálními vozidly, které jsou určeny k přepravě odpadu. Současné svozové trasy by zůstaly zachovány. Obsah žlutých kontejnerů by byl i nadále odvážen na stejné třídicí linky pro plastové odpady jako vrácené PET lahve.