Tančící dům se rozsvítil v modrých barvách. Podpořil tak den plicní hypertenze

Největší záludnost choroby podle lékařů spočívá právě v tom, že má podobné příznaky jako řada jiných onemocnění. Její důsledky jsou přitom velmi vážné.

„Při plicní hypertenzi dochází ke zvýšené námaze pravé strany srdce, která se postupně zvětšuje. To může v čase vést i k selhání srdce. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou, nebo závratěmi a mdlobami,“ říká docent Pavel Jansa, kardiolog z II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice.

Dalšími příznaky mohou být také modré zbarvení rtů a kůže kvůli nedostatečnému okysličení krve nebo otoky kotníků a nohou. Plicní hypertenzí podle výzkumů trpí až jedno procento světové populace.

„Pacienti mnohdy přicházejí pozdě, když je choroba v pokročilém stadiu. Kvůli relativní vzácnosti onemocnění často i praktické lékaře tato možnost napadá jako poslední a pacienty léčí například na astma. Léčba je pak mnohem složitější,“ vysvětluje Jansa. Pokud nelze dušnost zdůvodnit jiným onemocněním, měl by pacient absolvovat ultrazvuk srdce a následně navštívit specialisty.

Příčin plicní hypertenze je celá řada, nejčastěji vzniká jako komplikace jiného onemocnění plic a srdce. Může ale vznikat i v důsledku autoimunitních onemocnění nebo plicní embolie.

Zmíněnými druhy plicní hypertenze se v Česku léčí zhruba tisíc pacientů, každý rok zhruba 150 přibude. Podle odhadů lékařů ale několik tisíc lidí o své diagnóze vůbec neví.

V současné době jsou v Česku tři specializovaná centra na léčbu plicní hypertenze – II. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika FN Olomouc.