Moderní kompostéry i práce pro lidi se schizofrenií. Festival Pěstuj město ukázal, jak udržitelná řešení předbíhají současnou legislativu
Města budoucnosti by měla být zelenější a udržitelnější. Přesně to slibuje první ročník festivalu Pěstuj město, který se uskutečnil 22. května 2026 v pražské Holešovické tržnici. Akce, kterou uspořádal společensky prospěšný podnik Kokoza, propojila odborníky i širokou veřejnost s cílem ukázat, jak lze ve městě efektivně pěstovat a kompostovat. Návštěvníci se mohli seznámit s průlomovými technologiemi, jako je elektrický kompostér Rocket, a nahlédnout do fungování unikátní integrační dílny, která dává smysluplnou práci lidem se zkušeností s duševním onemocněním.
Festival se konal symbolicky na Mezinárodní den biodiverzity a jeho bohatý program byl rozdělen na odbornou a komunitní část. Dopoledne se v prostoru Jatka78 setkali zástupci měst, developeři a experti, aby diskutovali o ekonomických přínosech zeleně, adaptaci na klimatické změny a moderních přístupech k bioodpadu. Odpoledne pak areál patřil široké veřejnosti. Lidé si mohli vyměnit rostliny na swapu, vyzkoušet si výrobu takzvaných seedbomb zúčastnit se workshopů a celý den vyvrcholil společnou komunitní hostinou u jednoho dlouhého stolu, která symbolicky propojila všechny návštěvníky.
Technologický zázrak Rocket naráží na limity norem
Velkou pozornost na festivalu vzbudil elektrický kompostér Rocket, ke kterému probíhaly komentované exkurze. Technicky jde o unikátní zařízení: na rozdíl od běžných elektrických kompostérů, které bioodpad za vysoké spotřeby energie jen rychle vysuší a „zabijí“ v něm veškerý mikrobiální život, Rocket simuluje a urychluje přirozený proces. Stroj se zapíná pouze na dvě minuty každé dvě hodiny, aby směs bioodpadu a dřevní štěpky provzdušnil a posunul. Samotný rozklad pak probíhá přirozeně, přičemž teplota uvnitř dosahuje díky aktivitě mikroorganismů až kolem 68 °C. Kompostér za den zpracuje 215 litrů bioodpadu, což odpovídá zhruba jedné hnědé popelnici. Celý proces trvá pouhé dva týdny.
Zařízení nedávno úspěšně prošlo náročným experimentem, při kterém zpracovávalo gastroodpad z vysokoškolské menzy, a to včetně zbytků masa. Výsledný kompost prošel testy Státního zdravotního ústavu a byl mikrobiálně čistý bez patogenů, jako je například salmonela. Současná přísná legislativa ale vyžaduje, aby byl gastroodpad při kompostování zahřátý na 70 °C po dobu jedné hodiny v celém svém objemu. Vzhledem k tomu, že Rocket materiál neustále míchá, nelze tuto podmínku pro každou jednotlivou částici garantovat, a proto je úřady stále brán spíše jako „alternativní metoda“. Nadějí je chystaná novela zákona, která by mohla povolit teplotu 55 °C po dobu tří dnů, což už záznamy z kompostéru Rocket bez problémů splňují.
Podobnou cestu inovací předbíhajících předpisy ukazují i ekologické kompostovací toalety finské značky Biolan. V Česku sice pro stavební úřady či správce lesů často chybí jednoznačné metodické pokyny pro jejich schvalování, první úspěšné instalace se už ale objevují. Pět těchto toalet oddělujících tekutou složku a fungujících bez použití chemie se osvědčilo například u cyklostezek na Děčínsku.
Výrobu zajišťuje integrační dílna, expanzi brzdí závislost na grantech
Odborným i lidským srdcem těchto udržitelných inovací je v Kokoze její integrační dílna. Ta poskytuje stabilní a podporující zázemí zaměstnancům se zkušeností s duševním onemocněním, nejčastěji se schizofrenií. Tito pracovníci se starají nejen o chod kompostéru Rocket a drcení štěpky, ale také přímo v dílně vyrábějí dřevěné vyvýšené záhony, kompostéry či fermentační směs bokashi a jezdí realizovat instalace výrobků do terénu. O jejich pohodu a rozvoj se poté stará specializovaná sociální pracovnice.
Kombinace těchto environmentálních a sociálních cílů je v současnosti možná z velké části díky úspěšnému čerpání dotačních titulů a grantů, které pokrývají podstatnou část rozpočtu organizace. Společensky prospěšný podnik Kokoza se ale neustále rozvíjí, získává nové partnery a hledá cesty, jak své aktivity dále zdravě rozšiřovat. Cílem organizace je totiž v budoucnu nabídnout městům ještě více udržitelných řešení, posílit svou vlastní soběstačnost a zprostředkovat kontakt se zdravou půdou a zelení každému obyvateli v docházkové vzdálenosti od jeho domova.
