Medvědí česnek si nasbírají i Pražané, vyhnout se ale musí přírodním rezervacím

Společně s jarním počasím dorazila do Česka sezona medvědího česneku. Úpěnlivě ji vyhlížely stovky lidí, kteří nenápadnou surovinu pravidelně přidávají do celé řady kulinářských počinů. Za to, že v lese tvoří rozlehlé zelené koberce, vděčí rostlinka mravencům. Semena totiž mají malý výživný přívěsek, který mravence láká. Ti je odnášejí do mraveniště a tím rostlinu vlastně rozsévají po lese.

Bylina, která miluje stín, vlhko a jílovité půdy se vyskytuje především v lužních a listnatých lesích na Moravě a v Polabí. První listy zpravidla nacházíme na začátku dubna.

To, že rostlinku milují i medvědi, není jen legenda. Po zimním spánku se touto bylinou skutečně živí. Pomáhá jim nastartovat trávení po zimě. Konzumují ho k pročištění organismu, detoxikaci střev a zbavení se parazitů. Podle některých zdrojů za ním putují i stovky kilometrů. Podobný efekt může mít také u lidí. Archeologové našli stopy používání této byliny už v pravěkých sídlištích.

Chráněným územím se trhači musí vyhnout

Je důležité připomenout, že v přiměřeném množství si lidé mohou rostlinu natrhat jen mimo chráněná území. V opačném případě jim hrozí vysoká pokuta. Někteří lovci se totiž v minulých letech za lesní pochoutkou vydali do chráněných krajinných oblastí napříč republikou.

Sbírat se nesmí ani v přírodních rezervacích. V Praze se tedy vyhněte Divoké Šárce, Klánovickému lesu, Cyrilovu, Chuchelskému háji, Vinořskému parku, Šanci nebo Radotínskému údolí. Smůlu budete mít i v Prokopském údolí. Například Šárku lidé v minulosti vyloženě drancovali.

Na své si přijdou i Pražané

Přestože chutná bylina roste především na Moravě, ani obyvatelé hlavního města neodejdou s prázdnou. Mimo chráněná území se může trhat kdekoliv, ale pouze pro osobní potřebu, nikoli na prodej. Každý by si měl natrhat jen tolik, kolik zvládne rozumně zpracovat. Nájezd trhačů by mohl lokality nenávratně poničit. 

Z každé rostliny bychom navíc neměli uštípnout více než dva listy, aby se mohla správně obnovit. Ideální je stříhat, nikoliv škubat a chovat se tak, aby bylinka nepřišla k přílišné újmě.

Pozor na konvalinky

Při sběru zelených lístků by lovci měli být opatrní, při nepozornosti totiž může dojít k záměně s jedovatou konvalinkou. Zpravidla však tyto druhy nerostou ve stejných lokalitách. Kdo si není jistý, má list promnout mezi prsty. Pokud ucítí česnekový odér, sebral správně. Typická vůně u konvalinky nebo ocúnu schází.

Hurá do kuchyně

Právě kvůli nezaměnitelné vůni i chuti má bylinka časté využití v kuchyni. Skvěle se hodí do polévek, salátů, do těstovinových směsí, můžete jej přidat do sekané, udělat z něj pesto, nebo jen tak pokrájet na chleba s máslem. Zájemci si navíc bylinku můžou vypěstovat doma nebo si ji koupit. K dostání je například v supermarketech či na farmářských trzích.