Jedná se o PR článek. Více info k PR článkům můžete najít ZDE.
PR článekDnes, 18:30
Pražská elektrická distribuční síť patří podle dat k nejspolehlivějším v Česku i ve srovnání s velkými evropskými městy. Průměrný Pražan je bez proudu jen zhruba 25 minut ročně a výpadek zažije jednou za čtyři roky. Za touto samozřejmostí se skrývají miliardové investice a tisíce hodin práce lidí ze společnosti PREdistribuce, která je stoprocentní dceřinou společností Pražské energetiky.
Elektřina v Praze po většinu času funguje s takovou jistotou, že ji začínáme vnímat až ve chvíli, kdy nám doma zhasne světlo nebo se restartuje internetový modem. Podle ředitele společnosti PREdistribuce Milana Hampla je Pražan v průměru bez elektrického proudu jen asi 25 minut ročně. „Počet výpadků je zhruba 0,25 za rok, což znamená, že průměrný Pražan vnímá výpadek jednou za tři až čtyři roky,“ říká Milana Hampla, ředitel společnosti, jejíž téměř 500 zaměstnanců pečuje o spolehlivé dodávky elektřiny v Praze a nejbližším okolí.
Elektrická síť v Praze je ve srovnání se zbytkem republiky v Česku pozoruhodná podle pražských energetiků tím, že drtivá většina elektrického vedení, lidově řečeno „kabelů“ a „drátů“, se nachází pod zemí. V síti vysokého napětí 22 kilovoltů, které přenáší elektřinu na vyšší napěťové úrovni, je to podle ředitele PREdistribuce Milana Hampla zhruba 97 procent. Má to jednu pro Pražany zásadní výhodu: výrazně se tím snižuje riziko poruch způsobených například silným větrem nebo při bouřkách.
Tunel Uhříněves. Přivádí napětí 110 kV do rozvodny Uhříněves, kde se elektřina transformuje na napěťovou hladinu 22 kV a rozvádí se dále ke koncovým zákazníkům. Tento tunel se nachází pár metrů pod povrchem. Nejhlubší kabelový tunel v síti PREdistribuce bychom našli mnohem hlouběji – a to v hloubce 156 metrů, nachází se v Kobylisích.Pod Prahou nalezneme rozsáhlou a spletitou síť kolektorů (tunelů), o kterých obyvatelé Prahy ani netuší. Jejich celková délka se blíží třiceti kilometrům. Uloženy jsou v nich stovky kilometrů kabelů tvořících nezbytnou elektrickou síť. Vedením v kolektorech se elektřina dostává do rozvoden a trafostanic, aby mohla následně zamířit bezpečně až k nám domů.
„Máme po Praze tři a půl tisíce trafostanic, asi tři sta těch větších, a 26 rozvoden,“ upřesňuje Milan Hampl a dodává, že tato infrastruktura umožňuje, aby bylo možné při poruše přepojit část města z jiného směru a zkrátit výpadek na minimum.
Distribuční stanice v pražských Stodůlkách byla zprovozněna v roce 2020 a šlo o jubilejní 100. dálkově ovládanou – tzv. chytrou – distribuční trafostanici v síti PREdi. Dnes se jich v síti PREdi nachází již více než tisíc.Aby v Praze elektřina bez problémů „proudila“ na všechna místa, kde ji potřebujeme, musí se do pražské distribuční sítě investovat stále víc peněz. Ročně podle energetiků přibude v Praze až 10 tisíc nových odběrných míst, tedy lokalit, kam je potřeba elektřinu nově začít přivádět. Stále více elektřiny je navíc potřeba také kvůli elektrifikaci v sektoru vytápění a v dopravě. „Zatímco ještě před pár lety šly do modernizace zhruba dvě miliardy korun ročně, dnes se částka blíží již ke třem miliardám,“ přibližuje ředitel PREdistribuce Milan Hampl.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
Aktualizováno před 6 hodinami