Pražané už bruslí na rybnících, riskují ale zdraví. Led ještě není dost silný

V Praze lidé bruslí třeba ve Stromovce, na Kyjském rybníku, na Džbánu a dalších vodních plochách. Mrazivé počasí posledních dní vytvořilo několikacentimetrovou vrstvu ledu, pořád ale není dost silná.

Kontrolu ledu provádí jak pracovníci Lesů hlavního města Prahy, tak hasiči jednotlivých městských částí.

Lesy měří tloušťku ledu na vodních plochách, které spravují, tedy na Hostivařské přehradě, Džbánu, Šeberáku a Jivinách. Namátkově pak kontrolují i Počernický rybník, Kyjský rybník, Pískovnu a další.

„Upozorňujeme, že odborníci uvádí pro individuální bruslení minimální bezpečnou tloušťku ledu až od 15 cm, pro hromadné bruslení dokonce až od 18 cm. Přes mrazivé počasí několika posledních dní však takovou sílu ledu zatím na našich objektech neočekáváme,“ sdělila redakci Pražské Drbny mluvčí Lesů hlavního města Prahy Petra Fišerová.

Bruslení na vlastní nebezpeční

Hostivař má devět centimetrů, Hamerský a Kyjský rybník shodně osm, Džbán a jezírko na Letné sedm a Jiviny dvanáct. 

„Milovníci bruslení vstupují na zamrzlé přírodní vodní plochy vždy na vlastní nebezpečí a musí počítat i s tím, že tloušťka ledu je zde proměnlivá a v místech nátoku a odtoku velmi ztenčená,“ dodala Fišerová.

Podobné informace poskytli i dobrovolní hasiči z několika městský částí. Hasiči Horní Počernice měřili led na rybnících Eliška, Starák, LRS Chvaly a Čertousy. Čertousy a Eliška mají 11 centimetrů, Starák 6 a na Chvalech je jen lehká pokrývka.

Led na Dubečském rybníku má jen šest centimetrů, navíc je nestejnoměrný. Návesní a Sukovský rybník v Újezdu pak maximálně devět centimetrů, stejně jako nádrž v Lochkově.

První bruslaře už zachraňovali středočeští hasiči. Čtyři lidé se propadli do Turyňského rybníka v Kamenných Žehrovicích, všichni jsou v pořádku. 

Bruslení ve fontáně nebo na střeše. Podívejte se na přehled veřejných kluzišť v Praze

Čtvrtek, 27. listopadu 2025, 07:00Ostatní sportySpolečnostZ kraje

Zimní počasí láká na bruslení. Podívejte se na přehled venkovních veřejných kluzišť po celé Praze, od tradičních lokalit na Letné či na Františku až po originální plochy ve fontáně nebo na střeše.

Varování je praskání ledu

Největší riziko je v místech přítoků a odtoků, v místech se zamrzlými větvemi nebo předměty a také v částech zakrytých sněhem. Led zde bývá výrazně slabší. Nebezpečné jsou i prosekávané otvory kvůli provzdušňování vody pro ryby, ke kterým je lepší se vůbec nepřibližovat.

Hasiči upozorňují, že varovným signálem je praskání ledu. V takovém případě je nutné se okamžitě vrátit stejnou cestou zpět, případně si lehnout, rozložit váhu a po ledu se doplazit k bezpečí.

Co když se člověk ledem propadne?

Pokud se člověk do ledové vody propadne, je klíčové zachovat klid. Prudkým pohybem nohou je potřeba dostat se na hladinu, rozložit ruce na led a pokusit se vyplazit zpět stejným směrem. Čas hraje zásadní roli, studená voda velmi rychle bere síly.

Záchrana druhého člověka je extrémně riziková. Zachránce by se měl pohybovat po ledě pouze v kleče nebo plazením, ideálně s jištěním a za pomoci dlouhých předmětů, jako je větev, hokejka nebo lano. Pokud začne praskat led, je nutné okamžitě ustoupit.

Pokud se tonoucího z vody podaří dostat, prioritní je tepelný komfort. „Pokud je oběť při vědomí, je na místě opatrné vysvlečení mokrých svršků a převlečení do suchého oblečení. Máme-li po ruce například autolékárničku, můžeme postiženého zabalit do termoizolační fólie,“ vysvětlují hasiči.

U nemocných v bezvědomí je nutné zkontrolovat základní životní funkce a v případě potřeby ihned zahájit neodkladnou resuscitaci.