KOMENTÁŘ: Rosický a Priske? Jen hezké řečičky. Křetínský má o čem přemýšlet

Před výkopem této sezony se z Letné opět ozvalo: „Chceme domácí titul a chceme do Ligy mistrů.“ 

Stačila chvíle a už je polovina sparťanských plánů v kolonce – nesplněno. Po dvou zápasech s Lyonem Letenští vycouvali z boje o lístek do základní části Champions League. Přitom francouzský klub se nenachází v optimálním finančním, ani sportovním rozpoložení.

Co Chance liga? 

Po čtyřech kolech – dvě porážky od klubů, které zázemím, ani ekonomickými možnostmi nemohou Spartě konkurovat. Jenže co je pro milovníky letenských barev ještě horší – jejich áčko způsobem hry zaostávalo za ligovým nováčkem Zbrojovkou Brno, respektive provinční Mladou Boleslaví.   

Proč se Sparta ne a ne odrazit natrvalo k výšinám?

Sparťanské pohodlíčko

Odpověď nastínil kouč Brian Priske po odvetě v Lyonu, kde jeho tým prohrál 0:3. Kouč se alibisticky schoval za vyloučení stopera Adama Ševinského.  

„Já jsem opravdu spokojený s týmem, který mám. Přijeli jsme sem, snažili se hrát náš styl hry tak dlouho, jak jen to bylo možné. A proto jsem přesvědčen, že nás čeká světlá budoucnost,“ pravil.

Vida, jak málo stačí sparťanskému trenérovi ke spokojenosti. 

Nemělo by být už mužstvo za tu dobu, co je na Letné vybudované natolik, aby neskončilo na francouzském celku v nedbalkách?

Nemělo by způsobem hry čnít nad domácí konkurencí? 

Nemělo by ostatním v Česku ukazovat směr, kudy kráčí světový fotbal?

FotbalChance liga na startu: rozpolcená Slavia, Sparta jen v představách a troufalá Plzeň

Sparťany k tomu zavazují tradice i finanční podmínky, které jí poskytuje jeden z nejbohatších lidí na světě, a tréninkový luxus. Andrew Irwing, posila z West Hamu United, přiznal, že o takovém centru jako na Strahově si můžou nechat Kladiváři, do léta účastníci Premier League, jen zdát.

Takže Spartě z hlediska materiálně-ekonomického nebrání nic v tom, aby pravidelně hrála Ligu mistrů.

Zoufale jí však chybí správný sportovní koncept. Ten vždy vychází z nedotknutelných hodnot a z principů odpovídající požadavkům top mezinárodního fotbalu. Ani jedno Letenští stále nemají, i když na tom pod vlastníkem Danielem Křetínským pracují přes dvacet let.

Všechno máme promyšlené. 

Nic neděláme nahodile.

Víme přesně, co chceme hrát.

Přivádíme posily na jednotlivé posty podle našich jasných kritérií a dat.

Tohle zdůrazňují opakovaně v rozhovorech sportovní ředitel Tomáš Rosický, další členové sparťanského managementu a trenér Brian Priske.

A pak se ve Spartě objeví Matěj Jurásek, který je v rozporu s klíčovými principy, bez nichž nelze v současném a budoucím elitním fotbale uspět. 

Prvním předpoklad konkurenceschopnosti na tvrdé top mezinárodní scéně zní: zdravý charakter. Jeho součástí musí být respekt, disciplína, pracovitost, touha se zlepšovat a poprat se s překážkami. 

Matěj Jurásek v tomhle zrcadle? 

Ve Slavii se prezentoval jako nejzarytější červenobílí srdcař. Na sparťanského rivala se nezdráhal plivat. Nyní rád převlékl kabát a pod něj oblékl rudý dres.

Co na hřišti?

Tam hřešil na svůj talent od přírody. V Edenu dělal jen to, co ho bavilo – kličkování směrem k soupeřově bráně. Zpátky se mu nechtělo. A tak byli ve Slavii rádi, když ho mohli za velice slušný balík peněz prodat do druhé nejvyšší anglické soutěže. 

Norwich si nejspíš myslel, že česká hvězdička v anglické fotbalové kultuře, která netoleruje cokoli vypustit, prozře a zlepšenou činností po ztrátě míče, se vyšvihne na ještě vyšší úroveň. A stane se lákavým terčem pro skauty Premier League.

FotbalKOMENTÁŘ: Liga finišovala v nedůvěryhodném blázinci. Tykač, Tvrdík i Křetínský tuhle kulturu přiživují

Opak byl pravdou. 

„Matěj Jurásek měl hodně příležitostí, hlavně od kouče Philippa Clementa, ale předvedl velmi málo, spíš vůbec nic. Za mě dostal hodně příležitosti, ale nevyužil je,“ konstatoval Jack Reeve, tvůrce podcastu TalkNorwichCity, po Juráskově stěhování na Letnou. 

„Nemyslím, že by jeho úsilí bylo na té úrovni. Viděl jsem velké množství hráčů Norwiche, kteří neměli takový talent, ale neuvěřitelně tvrdě pracovali. Nemyslím si, že tohle Matěj Jurásek dělal. Měl jsem pocit, že chce jen driblovat dopředu, bolelo se na to dívat. Nepochybuji, že Matěj je skvělý chlapík, neuvěřitelně mladý a byl to skok do jiné země, ale nevyšlo to. Byla to katastrofa pro obě strany. Matěj ztratil pár let své kariéry. My jsme ztratili hodně peněz. Doufám, že se z toho poučíme.“

Haraslínova optika

Tomáš Rosický a jeho spolupracovníci exslávistu přesto vybrali jako nejvhodnější náhradu za Lukáše Haraslína. Podíváme-li se na to jejich optikou, není se čemu divit. Haraslín měl také resty v bránění. 

Ale když se na to mrkneme očima vrcholného světového fotbalu, nemohlo by křídlo bez obstojné zpátečky do klubu, jehož metou je Ligy mistrů, přijít. Pokud tak učiníte, roztáčíte ruskou ruletu. 

Druhý zádrhel se skrývá v otázce: do jakého herního rukopisu sparťané posily pořizují? 

Zdá se, že do už vyčpělého.  

Tomáš Rosický vítal dánského „ztraceného syna“ Briana Priskeho s otevřenou náručí. Pochvaloval si, že je to dobré řešení pro obě strany. Ale zapomněl na blikající výstražná znamení z Feyenoordu a z Antverp signalizující, že když měl dánský trenér posunout tým dál ze svého osvědčeného modelu 3-4-3, poněkud tápal. A byl odejít.

Dnes už nelze spoléhat pouze na individuální kvality hráčů v jednotlivých prostorech, je třeba je propojit předem naučenými mechanismy a souhrou. Ale na Spartě tyhle znaky nutné pro provozování moderního fotbalu vidět nejsou.

Pak stačí, aby se křídlům nedařily souboje jeden na jednoho a rázem jsou Letenští bez brankových příležitostí. Protože si je neumí vytvořit cílenou kombinací. 

Jak to, že to i týmům s menším rozpočtem a menší hráčskou kvalitou jde (třeba Mladé Boleslavi, která i pro prodeji ústředního záložníka Romana Macka na Letnou Priskeho mužstvo přehrála), a Spartě nikoli? 

Vlastník Daniel Křetínský má rozhodně o čem přemýšlet. Anebo se zase nechá uchlácholit výhrami nad Zlínem a Teplicemi?