Neděle 7. 9. 2025 | Svátek má Regína
Dnes, 17:00
Nový mezinárodní index ukazuje, že cesta k městu krátkých vzdáleností je pro českou metropoli zatím daleko. Lépe jsou na tom Olomouc, Ostrava i řada polských měst. Do čtvrthodiny se totiž ke každodenním cílům dostane jen necelých čtrnáct procent místních.
Praha se v prvním ročníku Friendly City Indexu umístila na druhém místě mezi metropolemi střední a východní Evropy. Ačkoli to na první pohled působí jako úspěch, skutečná čísla ukazují, že ideál patnáctiminutového města je Pražanům zatím vzdálený. Do čtvrthodiny se ke svým každodenním cílům, tedy k práci, školám, obchodům nebo zdravotní péči, dostane jen 13,82 procenta obyvatel.
Podle průzkumu se k vysněnému konceptu nejvíce přibližují mladí Pražané ve věku 18 až 24 let. Třetina z nich uvedla, že běžné cíle zvládá do 15 minut. Naopak nejhůře jsou na tom lidé středního věku, tedy mezi 45 a 54 lety. V jejich případě má k ideálu blízko jen 14,7 procent.
Výsledky indexu ukazují, že lépe než Praha si často vedou menší česká města. Olomouc se dostala na 36 procent, Ostrava na 29,7, Brno na 21,8 a Plzeň na 17,9 procent. Vysvětlením je kompaktnější urbanistická struktura i menší dopravní zátěž.
Mezinárodní srovnání odhalilo, že mezi lídry jsou často polská města. Varšava je na tom mezi metropolemi nejlépe s 15,86 procenty, ve velkých městech vede Krakow, v kategorii středně velkých se daří Splitu a mezi nejmenšími exceluje chorvatský Zadar.
Zatímco ve střední a východní Evropě dominuje individuální automobilová doprava, v Česku je poměr vyrovnaný. Auto používá 42,6 procent lidí, prakticky stejný podíl ale spoléhá na MHD. U mladých do 24 let je veřejná doprava dokonce dominantní. Alternativní formy mobility jako sdílená kola nebo koloběžky se však v Česku zatím příliš neprosadily.
Podle urbanisty Petera Bednára je cesta k patnáctiminutovému městu v Praze především v hustší zástavbě a kombinaci funkcí. „Pokud takové prostředí chybí, pak se i v dobře dostupné čtvrti stane nejpraktičtější cestou chůze jen chůze k zaparkovanému autu,“ upozorňuje.
„Město krátkých vzdáleností má za cíl stav prostředí, kdy je většina potřebných věcí tak blízko, že se nad chůzí nemusí ani přemýšlet. Model počítá s hustotou obchodů, služeb a pracovních příležitostí v docházkové vzdálenosti. Pak je pěší cesta pohodlný a preferovaný způsob dopravy. Pointa není v tom, že by všechny cesty musely být krátké, ale že maximum běžných aktivit je možné zvládnout bez auta," vysvětule urbanista význam indexu.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
