Na zvyšování kapacit pražských středních škol je podle experta pozdě, nabídka nestačí

Podle radního pro školství Antonína Klecandy (STAN) se v prvním kole neumístilo asi 1470 pražských dětí. Na veřejných pražských školách, které nabízejí čtyřleté a kratší obory, je 977 míst, z toho 752 na maturitních oborech, vyplývá z dat ministerstva školství.

Neschopnost dlouhodobě navyšovat kapacity gymnázií a lyceí, po kterých je vysoká poptávka, podle Zemana způsobuje to, že se žáci dostávají do stresu, zda mají zkoušet druhé kolo nebo počkat na místa ve třetím. „Výjimka ničemu nepomůže. Zvyšuje u žáků stres a taktizování. Přenáší odpovědnost z vedení města Prahy, které nenavyšuje kapacity, na školy, které najednou mohou být pod tlakem kritiky, pokud místa nenavyšují," uvedl Jan Zeman z PAQ Research.

Na to, že byl problém s kapacitami na středních škol v Praze dlouho předvídatelný z dat, upozornila i analytička organizace EDUin Nikola Šrámková. Praha podle ní nyní neřeší problém systémově, jen ho krátkodobě zalepuje. Nejlepší by podle ní bylo systematicky navyšovat kapacity v žádaných oborech a sladit nabídku s poptávkou, nikoli přeplňovat stávající třídy, uvedla.

V Praze nabízí SŠ pro druhé kolo 3700 míst, ale jen asi 750 je ve veřejných školách. „Situace je komplikovaná a její řešení není jednoduché. Pro rychlé navýšení počtu míst ve veřejných školách je nutná dlouhodobá investice do rozšiřování školních budov, personální zajištění výuky a koordinace se zřizovateli. Na vině je taky dlouhodobá politika Prahy, které se jako zřizovateli více vyplatí pronajmout školní budovu soukromé škole, než v ní provozovat veřejnou (státní) školu," uvedla mluvčí ministerstva školství Veronika Lucká Loosová.

Podle ředitele organizace Učitel naživo Martina Kozla současné vedení metropole řeší do značné míry problémy staré čtyři a více let. Příliš ideálních řešení podle něj nezbývá. „Vyčarovat budovy a učitele za půl roku nejde. Navýšení kapacit tříd je tedy alespoň něco, co situaci z části řeší," uvedl. Je podle něj zásadní, aby Praha a její městské části pokračovali v navyšování kapacit, ideálně rychleji než v posledních dvou letech.

Například za rok studia na čtyřletém gymnáziu PORG v pražské Libni zaplatí žáci 189 587 korun, za studium na gymnáziu Fostra Europea 99 tisíc korun ročně, na Fostra International 139 tisíc ročně.

„Nejde o to soutěžit prostory od soukromníků, ale vytvořit si přehled o naplněnosti středních škol. Existují učiliště a maturitní nástavby, které jsou málo naplněné a mohly by se využít jejich budovy," uvedl Zeman. Zároveň je podle něj potřeba využívat současné pozemky a budovy škol pro rozšiřování.

Podle Šrámkové by Praha měla plánovat kapacity škol dlouhodobě na základě dat. Zároveň by se měla utlumit místa na víceletých gymnáziích ve prospěch těch čtyřletých, uvedla. Praha by podle ní také měla navázat spolupráci se Středočeským krajem.

Že je letošní ročník uchazečů o SŠ populačně silný, bylo podle Zemana znát, když se žáci nevešli do mateřských škol. „Problém čtyřletých volebních období a nulového odpovědnosti za strukturu středních škol dostal současné žáky do této nešťastné situace," řekl.