VIDEO: Na dvorku v Praze nelegálně chovali vlky v příšerných podmínkách. Majiteli je odebrali za dohledu policie

Autoři | Foto Hasiči Praha, Ministerstvo životního prostředí, Zoo Tábor/Michaela Hodková

Pět vlků a jejich kříženců, které majitel bez povolení choval na malém dvorku v Řepích, nechaly úřady odchytit a převézt do zoo. Zvířata žila v nevyhovujících podmínkách, do přírody je ale vrátit nemohou. Ministerstvo životního prostředí teď hledá místo, kam bude moci vlky umístit nastálo.

K domu v Řepích přijela policie, hasiči, městská policie, záchranáři, veterinář a zástupci Ministerstva životního prostředí a České inspekce životního prostředí ve středu 17. července. Majitel tam totiž choval pět vlků a jejich kříženců a to bez odpovídajícího veterinárního povolení a v otřesných podmínkách, na betonu a udusané hlíně.

„Jsem velice rád, že dlouhodobé a náročné úsilí o vyřešení nelegálního chovu vlků žijících v tristních a naprosto nevyhovujících podmínkách malého dvorku v pražských Řepích konečně začalo přinášet své plody. Osud pražských vlků je pro mě dalším potvrzení toho, že mnoho druhů zvířat by nemělo být vůbec chovaných v soukromých chovech, protože je velmi náročné a často až prakticky nemožné jim zajistit takové životní podmínky, které budou naplňovat jejich přirozené životní potřeby,“ uvedl v tiskové zprávě náměstek primátora Jiří Pospíšil (TOP 09). 

Zvířata zabavila městská část Praha 17 už v dubnu, dál ale žila u svého majitele. Dočasným domovem je jim nově otevřené záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Zoologické zahradě Tábor.

Vlk obecný je zvlášť chráněný druh

„Díky profesionální práci odborníků proběhl převoz šelem do záchranného centra CITES v ZOO Tábor hladce. Nové navýšení kapacity záchranného centra umožní, že zde budou moci žít vlci a jejich kříženci důstojně, než se pro ně najde nové umístění,“ komentoval ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). 

Podle ředitele České inspekce životního prostředí Petra Bejčka se stále prověřuje, zda chovatel vlků dodržel všechny zákonné podmínky. Vlk obecný je v České republice zvlášť chráněný a každý chovatel musí prokázat původ svých zvířat. Za vědomé nakládání s vlky bez dokumentů hrozí pokuta až milion a půl.

„Tato zvířata se mohou stát nezvladatelnými a nevhodný chov může představovat hrozbu pro chovatele i jeho okolí. Ministerstvo životního prostředí se ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Českou inspekcí životního prostředí snaží bránit tomu, aby se kříženci dostali do přírody a křížili se s volně žijícími vlky. Zároveň je pro nás prioritou zajistit důstojné podmínky všem chovaným zvířatům,“ dodal Hladík.

Pražská galerie měla na výstavě v kleci živé vlky, inspekce je zabavila. Jsou na to cvičení, brání se majitelka prostoru

Pražská Karpuchina Gallery pořádala performance Osamělý vlk, ve které se v kleci střídali tři živí vlci. Ty po kontrole přišla odebrat Česká inspekce životního prostředí, majitel totiž neprokázal jejich původ ani to, jak k nim přišel. Podle...

Na nový domov si zvířata zvykají

Centrum otevřeli minulý měsíc a vlci jsou jeho první obyvatelé. V zařízení je například jezírko nebo vyvýšená palanda.

„Vlci, kteří až dosud žili ve velmi stísněných podmínkách, si už na nový domov v Táboře zvykají a užívají si pro ně nebývalého prostoru a komfortu. Stejně jako ostatní naše zvířata u nás naleznou nejen rozlehlý výběh, ale také kvalitní stravu a špičkovou veterinární péči, “ sdělil ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Podle České inspekce životního prostředí jsou případy, kdy soukromé osoby vlky chovají nelegálně, stále častější. Jedná se například o inzerát, kdy křížence psa a vlka nabízeli k prodeji jako československého vlčáka. 

Do přírody je vypustit nemohou

„Nákup československého vlčáka bez průkazu původu je značně rizikový. Zájemce o takové zvíře by si měl prověřit, zda je chovatel dostatečně zodpovědný a neprodává mu křížence psa s vlkem. Při šlechtění československého vlčáka bylo sice v minulosti využito několik jedinců vlků, již po několik desetiletí se však vlci v chovu používat nesmí,“ upozornil na webu České inspekce životního prostředí Jindřich Novák, vedoucí oddělení mezinárodní biodiverzity a CITES. Lidé ovšem nemají šanci štěňata rozeznat.

Trable s chováním začnou ve třech až pěti letech, kdy začnou být vlci agresivní a trpí stresem, protože se snaží najít v hierarchii smečky.

„Setkali jsme se s případem, kdy byl kříženec vlka a psa přes den uvázaný k lavičce uprostřed sídliště a v noci přespával v autě. Chovatel si mládě pořídil s tím, že se jedná o československého vlčáka. Zvíře však začalo být agresivní vůči svému okolí a zesílilo natolik, že jakákoliv manipulace s ním byla prakticky nemožná,“ popsal Novák. Genetické testy potvrdily, že jeden z rodičů byl vlk.

Do přírody je ale vypustit nemohou. Zvířata by totiž neměla strach z lidí a byla by nezpečná. Navíc by se křížila s divokými vlky a byla by tak ohrožena genetická čistota a chování vlčích populací. 

Hodnocení článku je 88 %. Ohodnoť článek i Ty!

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky Česká inspekce životního prostředí, vlci, Řepy, Ministerstvo životního prostředí, Zoo Tábor, chov, kříženci

Komentáře

elsberatel1

Jelikož má pro mne jedno zvíře větší hodnotu než 10 lidí, zavřel bych ho do kotce a vysral se na něj!

Středa, 24. července 2024, 14:29Odpovědět

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.