Pět vlků a jejich kříženců, které majitel bez povolení choval na malém dvorku v Řepích, nechaly úřady odchytit a převézt do zoo. Zvířata žila v nevyhovujících podmínkách, do přírody je ale vrátit nemohou. Ministerstvo životního prostředí teď hledá místo, kam bude moci vlky umístit nastálo.
K domu v Řepích přijela policie, hasiči, městská policie, záchranáři, veterinář a zástupci Ministerstva životního prostředí a České inspekce životního prostředí ve středu 17. července. Majitel tam totiž choval pět vlků a jejich kříženců a to bez odpovídajícího veterinárního povolení a v otřesných podmínkách, na betonu a udusané hlíně.
„Jsem velice rád, že dlouhodobé a náročné úsilí o vyřešení nelegálního chovu vlků žijících v tristních a naprosto nevyhovujících podmínkách malého dvorku v pražských Řepích konečně začalo přinášet své plody. Osud pražských vlků je pro mě dalším potvrzení toho, že mnoho druhů zvířat by nemělo být vůbec chovaných v soukromých chovech, protože je velmi náročné a často až prakticky nemožné jim zajistit takové životní podmínky, které budou naplňovat jejich přirozené životní potřeby,“ uvedl v tiskové zprávě náměstek primátora Jiří Pospíšil (TOP 09).
Zvířata zabavila městská část Praha 17 už v dubnu, dál ale žila u svého majitele. Dočasným domovem je jim nově otevřené záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Zoologické zahradě Tábor.
„Díky profesionální práci odborníků proběhl převoz šelem do záchranného centra CITES v ZOO Tábor hladce. Nové navýšení kapacity záchranného centra umožní, že zde budou moci žít vlci a jejich kříženci důstojně, než se pro ně najde nové umístění,“ komentoval ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Podle ředitele České inspekce životního prostředí Petra Bejčka se stále prověřuje, zda chovatel vlků dodržel všechny zákonné podmínky. Vlk obecný je v České republice zvlášť chráněný a každý chovatel musí prokázat původ svých zvířat. Za vědomé nakládání s vlky bez dokumentů hrozí pokuta až milion a půl.
„Tato zvířata se mohou stát nezvladatelnými a nevhodný chov může představovat hrozbu pro chovatele i jeho okolí. Ministerstvo životního prostředí se ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Českou inspekcí životního prostředí snaží bránit tomu, aby se kříženci dostali do přírody a křížili se s volně žijícími vlky. Zároveň je pro nás prioritou zajistit důstojné podmínky všem chovaným zvířatům,“ dodal Hladík.
Čtvrtek, 6. června 2024, 13:00
Pražská Karpuchina Gallery pořádala performance Osamělý vlk, ve které se v kleci střídali tři živí vlci. Ty po kontrole přišla odebrat Česká inspekce životního prostředí, majitel totiž neprokázal jejich původ ani to, jak k nim přišel. Podle...
Centrum otevřeli minulý měsíc a vlci jsou jeho první obyvatelé. V zařízení je například jezírko nebo vyvýšená palanda.
„Vlci, kteří až dosud žili ve velmi stísněných podmínkách, si už na nový domov v Táboře zvykají a užívají si pro ně nebývalého prostoru a komfortu. Stejně jako ostatní naše zvířata u nás naleznou nejen rozlehlý výběh, ale také kvalitní stravu a špičkovou veterinární péči, “ sdělil ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.
Podle České inspekce životního prostředí jsou případy, kdy soukromé osoby vlky chovají nelegálně, stále častější. Jedná se například o inzerát, kdy křížence psa a vlka nabízeli k prodeji jako československého vlčáka.
„Nákup československého vlčáka bez průkazu původu je značně rizikový. Zájemce o takové zvíře by si měl prověřit, zda je chovatel dostatečně zodpovědný a neprodává mu křížence psa s vlkem. Při šlechtění československého vlčáka bylo sice v minulosti využito několik jedinců vlků, již po několik desetiletí se však vlci v chovu používat nesmí,“ upozornil na webu České inspekce životního prostředí Jindřich Novák, vedoucí oddělení mezinárodní biodiverzity a CITES. Lidé ovšem nemají šanci štěňata rozeznat.
Trable s chováním začnou ve třech až pěti letech, kdy začnou být vlci agresivní a trpí stresem, protože se snaží najít v hierarchii smečky.
„Setkali jsme se s případem, kdy byl kříženec vlka a psa přes den uvázaný k lavičce uprostřed sídliště a v noci přespával v autě. Chovatel si mládě pořídil s tím, že se jedná o československého vlčáka. Zvíře však začalo být agresivní vůči svému okolí a zesílilo natolik, že jakákoliv manipulace s ním byla prakticky nemožná,“ popsal Novák. Genetické testy potvrdily, že jeden z rodičů byl vlk.
Do přírody je ale vypustit nemohou. Zvířata by totiž neměla strach z lidí a byla by nezpečná. Navíc by se křížila s divokými vlky a byla by tak ohrožena genetická čistota a chování vlčích populací.
Foto Hasiči Praha, Ministerstvo životního prostředí, Zoo Tábor/Michaela Hodková
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Jelikož má pro mne jedno zvíře větší hodnotu než 10 lidí, zavřel bych ho do kotce a vysral se na něj!
