V pražské zoologické zahradě se dnes ráno a dopoledne narodila čtyři mláďata kapybary. Jedno z nich ale patrně není životaschopné. Řekl to ředitel zahrady Miroslav Bobek. Tyto největší žijící hlodavce začala zoo znovu chovat po deseti letech loni na podzim, kdy přivezla samici z Německa a samce z Dánska.
Bobek nejdřív dostal zprávu o dvou narozených mláďatech, později se ukázalo, že jsou čtyři, řekl. Jedno z mláďat rodiče nechali ve vnitřní části výběhu, s ostatními třemi už vyšli ven. Výběh kapybary v dolní části pražské zoo sdílejí s mravenečníky.
Předchozí chov kapybar v pražské zoo skončil v roce 2013 po povodních. Zahrada se k němu vrátila kvůli jejich popularitě, mezi návštěvníky zoo byla po kapybarách obrovská poptávka, uvedl dřív mluvčí Zoo Praha Filip Mašek. Mladému páru zvířat lidé v anketě vybrali jména Kapík a Bára, která odkazují k rodovému jménu těchto příbuzných morčat.
Neděle, 7. července 2024, 19:00
Pralesničku strašnou, pralesničku tajemnou nebo například pralesničku batikovou si mohou návštěvníci od včerejška prohlédnout v pražské zoologické zahradě. Výstava asi 30 druhů pralesniček neboli šípových žab, z nichž některé jsou prudce jedovaté a...
Přirozeným domovem kapybar jsou bažinaté oblasti a močály v okolí velkých řek a jezer Jižní Ameriky. Vyskytují se od Panamy po severní Argentinu. Na hlodavce dorůstají úctyhodných rozměrů, v dospělosti se délka jejich těla pohybuje kolem 130 centimetrů a vážit mohou 70 až 80 kilogramů.
Kapybary se živí travinami, vodními rostlinami, výhonky mladých dřevin nebo ovocem. Výborně plavou. Na jedno nadechnutí vydrží pod hladinou až deset minut, ve vodě se také páří. Žijí většinou ve skupinách s jedním dominantním samcem. Dospívají v 15 měsících, v lidské péči se dožívají až 12 let. Dospělá kapybara je schopná denně spořádat až 3,5 kilogramu rostlinné potravy. Sama je potravou pro jaguáry, pumy či anakondy.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
