Pondělí, 22. ledna 2024, 16:00
Téměř tři pětiny domácností uprchlíků v Praze a skoro polovina jinde v České republice utratí za bydlení přes 30 procent svého příjmu. Za nájem bytu vydávala uprchlická domácnost v průměru zhruba 17 200 korun měsíčně a za ubytovnu zhruba 8300 korun. Čtvrtina pracujících s dočasnou ochranou uvedla, že každodenní výdaje nezvládá pokrýt. Ve svém výzkumu o vysídlených to zjistila Mezinárodní organizace pro migraci.
Průzkum je součástí projektu Mezinárodní organizace pro migraci o vysídlení s názvem Displacement Tracking Matrix. V Česku začal předloni v červnu. Má mapovat pohyb, záměry a potřeby vysídlených. Podle statistik ministerstva vnitra pobývalo k nedělní půlnoci v Česku zhruba 379 400 lidí z Ukrajiny s vízem k dočasné ochraně.
Podle průzkumu si tři čtvrtiny dotázaných bydlení platily samy. Celkem 56 procent lidí bydlelo v nájmu, zbytek v ubytovnách, internátech či hotelích. Uprchlická domácnost vydávala na nájem v průměru 17 161 korun. Nejvyšší částka za byt byla 38 tisíc korun, nejnižší pět sicí korun. Za hromadné ubytování domácnost hradila v průměru 8326 korun měsíčně. Nejvyšší cena byla 24 tísc korun a nejnižší jeden tisíc korun. Jako hlavní problémy při hledání dlouhodobého bydlení lidé zmiňovali nedostupnost nájemních bytů, nedostatek peněz na tržní nájemné a kauci i opakované odmítání majiteli.
Víc než 30 procent příjmu utratily za bydlení téměř tři pětiny uprchlických domácností v Praze a skoro polovina jinde. Dosáhly by tak na příspěvek na bydlení, pokud by o něj mohly žádat. Pro uprchlíky je humanitární dávka, která je nižší. Mohou ji získat jen domácnosti s příjmem pod životním minimem a stanovenými náklady na bydlení uprchlíků. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) před nedávnem řekl, že uprchlíci by mohli v příštím roce získat přístup do českého systému dávek. Umožnit to má dávková reforma a digitalizace.
Třem z deseti uprchlíků jejich příjem nestačí na pokrytí každodenních výdajů. Uvádí to pak i čtvrtina těch, kteří mají práci. Nejčastěji to lidé řeší tak, že dělají přesčasy. Pracují ale také bez smlouvy. Pokud ji mají, dostávají oficiálně minimální mzdu a zbytek bokem v hotovosti. Někteří mluvili i o půjčkách. Podle zjištění mělo práci 70 procent žen a 79 procent mužů. Víc než čtvrtina lidí spoléhá jen na svůj výdělek, celkem 15 procent na peníze od úřadů a 14 procent na úspory a pomoc rodiny.
Nedostatečný příjem na pokrytí každodenních výdajů zmínila třetina žen a pětina mužů. Peníze na běžné útraty nestačily 87 procentům lidí nad 65 let, dvěma třetinám matek na rodičovské či polovině studentů.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
