Obranu studentského stavu a zdůrazňování morálních a etických hodnot chápou univerzity stejně jako vzdělávání a pěstování vědy coby svůj hlavní úkol. Na shromáždění k připomínce událostí z listopadu roku 1939 u Hlávkovy koleje v Praze to dnes řekla rektorka Univerzity Karlovy a předsedkyně České konference rektorů Milena Králíčková. Po setkání u koleje spojené s obětí nacistické perzekuce Janem Opletalem se lidé odebrali do nedaleké Žitné ulice, kde pamětní deska připomíná jeho i méně známou oběť listopadu 1939, dělníka Václava Sedláčka.
Králíčková dnes připomněla, že stejně jako za druhé světové války pomohla univerzita v Oxfordu československým studentům dostudovat, pomáhají dnes české univerzity studentům i pedagogům z válkou zasažené Ukrajiny. Tehdejší pomoc britské univerzity dnes připomněla její prorektorka Irene Traceyová.
Pietní setkání u Hlávkovy koleje je tradičním místem, kde začínají připomínky událostí z listopadu roku 1939 i roku 1989. V koleji u Karlova náměstí pobýval Jan Opletal a byla jedna z těch, kde nacisté po uzavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939 zatýkali studenty, které pak posílali do koncentračního tábora Sachsenhausen.
„Před Hlávkovou kolejí si připomínáme události listopadu 1939. Důkaz neskutečného odhodlání a odvahy, ale na druhé straně je to připomínka devíti bezprostředně a 35 později zmařených životů a na tisíce smutných lidských osudů," řekl předseda Studentské komory Rady vysokých škol Michal Farník.
„Českoslovenští studenti se v říjnu a listopadu 1939 postavili krystalickému zlu. Nacistickému, fašistickému a antisemitskému zlu. To je však pácháno i nyní, na nevinném obyvatelstvu a často velmi brutálním způsobem třeba na území Ukrajiny nebo Izraele. Připomínání hrůz minulosti nám pomáhá neopakovat chyby v budoucnosti. A proto nepřihlížejme narůstajícímu antisemitismu anebo pokryteckému a přihlouplému nacionalismu a sobectví," uvedl.
„Dnešního dne si připomínáme jednu z nejtemnějších kapitol, ale současně také jeden z nejsvětlejších okamžiků našich dějin," řekla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. „Rok 1939 přinesl obrovské hrůzy nacistické moci širokou paletu nejrůznějšího útlaku a obrovské lidské ponížení, ale také nezměrnou občanskou statečnost a solidaritu, a to i mezinárodním rozměru. Rok 1989 nám pak přinesl svobodu a naději po desetiletích zvůle komunistické moci," připomněla.
„Společnost se svým způsobem vždy spoléhala na čerstvou sílu studentek a studentů, spoléhala se na jejich touhu po spravedlivém řešení, na touhu po udržitelné budoucnosti a věřím, že tomu nebude nijak ani v budoucnu," uvedla Králíčková.
Skutečnost, že se za vzrůstající nacistické perzekuce v roce 1939 podařilo některým československým studentům odejít do Británie, kde mohli dostudovat i promovat, připomněl na úvod dnešního setkání Ivan Wilhelm, člen prezidia a správní rady pořádajícího Nadání Hlávkových.
„Když se podíváme do oxfordských archivů, vidíme, že hlavní podnět byl dopis Jana Masaryka, který napsal našemu rektorovi. Jeho prosba o pomoc byla v oxfordské komunitě vyslyšena, velmi nás zasáhla a rozhodli jsme se proto v prosinci 1941 přijmout kolegy z československých univerzit a pomoci třem zavřeným univerzitám z Československa, Univerzitě Karlově, Univerzitě Komenského v Bratislavě a brněnské Masarykově univerzitě. Oxfordská univerzita zpřístupnila své knihovny a přednášky studentům, kteří nemohli studovat doma," uvedla Traceyová. Protože se tehdy studenti nemohli vrátit domů na promoce, uspořádala oxfordská univerzita v roce 1943 i dvoje promoce, při kterých rektor udělil na 40 diplomů.
Pietního setkání u Hlávkovy koleje se s projevy zúčastnili také rektor ČVUT Vojtěch Petráček a dcera nacisty zavražděného důstojníka Československé armády Zdenka Valouchová.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
No, zatím se vyhazujou z práce jen učitelky na ŽŠ, takže asi pořád dobrý, ne...? Kdopak si z těch inkludovaných jelit uvědomit, že tento režim je stejný jako ten nacistický?
