K výročí okupace promluvil před rozhlasem primátor Svoboda, prezident Pavel i premiér Fiala

„To, že my chápeme Ukrajinu, je dané tím, že jsme prožili něco velmi podobného"

Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) apeloval zejména na to, aby lidé hovořili se svými dětmi a vnoučaty o těchto historických událostech. „Musíme mladé lidi naučit, co to bylo, v čem jsme žili a co máme teď, co to je svoboda, volnost, etika života. Prostě proto, aby to v nich bylo," řekl. Také on hledal paralelu mezi rokem 1968 a nynější ruskou invazí na Ukrajinu. „To, že my chápeme Ukrajinu, je dané tím, že jsme prožili něco velmi podobného. Střílelo se u nás o hodně míň, ale byla to stejná okupace, a okupace úspěšná," dodal Svoboda.

Češi jsou podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) silným a nezdolným národem, který se nikdy nevzdává. Příjezd vojsk Varšavské smlouvy, který ukončil naděje na obrodný proces v tehdejším Československu, znamenal podle něj velkou depresi a smutek, neodnesl ale touhu po svobodě, kterou země získala v roce 1989. Češi by se podle něj měli dál chovat podle slavné věty staré už 55 let "Jsme s vámi, buďte s námi".

21. srpna 1968 přijely tanky, následovali mrtví a ranění a s tím jasné připomenutí a varování: jsme národem odsouzeným sloužit a poslouchat. Bylo to smutné a depresivní. My jsme se však nevzdali a s vírou v lepší příští žili dál. Náš plamínek touhy po svobodě nikdy nevyhasl, jako… pic.twitter.com/DNr3QV4r5A

— Miloš Vystrčil (@Vystrcil_Milos) August 21, 2023

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) svázala připomínku agrese v roce 1968 a současný konflikt na Ukrajině. „Zrovna v té nejtemnější chvíli zazněl ze zdejšího studia poprvé do éteru signál 'Jsme s vámi, buďte s námi'. Signál, který o více než půlstoletí později v projevu před poslanci a senátory našeho Parlamentu zopakoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinci v čele se svým prezidentem dnes hrdinně čelí brutální ruské agresi, která skutečně v řadě ohledů připomíná naše vlastní trauma ze srpna roku 1968," konstatovala Pekarová Adamová.

„To, že vám někdo pomůže získat zpátky svobodu, ještě neznamená, že vám ji chce ponechat"

Česko podle ní nesmí nikdy zapomenout na oběti invaze v roce 1968 ani na bezpočet obětí následné vleklé okupace. „A zapomínat nemůžeme a nesmíme ani na oběti trvající ruské agrese na Ukrajině. Nejlepší způsob, jak uctít památku všech obětí tyranií minulých, je vytrvat v podpoře bojovníků proti tyraniím současným. Ukrajinští bojovníci jsou v tom s námi, buďme i nadále my s nimi," uzavřela.

Prezident republiky se vzpomínkové akce zúčastnil poprvé po mnoha letech. Petr Pavel mimo jiné připomněl film režiséra Jana Hřebejka Pelíšky, který pojednává o době na konci 60. let. Uvedl, že v době událostí pražského jara a následné invaze mu bylo sedm let. „Babička ráno seděla u rozhlasu a říkala mi, že nás přepadli Rusové. Já jako malý kluk, kterému vštěpovali, že Rusové nás osvobodili, najednou nechápal, jak nás mohli po tom, co nás osvobodili, přepadnout," uvedl Pavel. Trvalo dlouho, než to pochopil, doplnil.

Pavel uvedl, že nežil v prostředí, v kterém by měl od počátku jasno. „K tomu, co se vlastně tehdy stalo a jaké byly souvislosti, jsem musel dospět po dlouhé době. Ale je lepší pozdě než nikdy," řekl. Invazi popsal nejen jako porušení mezinárodního práva, ale i základního principu. „Protože to, že vám někdo pomůže získat zpátky svobodu, ještě neznamená, že vám ji chce ponechat. Nebo to také znamená, že má o svobodě úplně jiné představy než vy," uvedl.

Okupace není bratrská pomoc.

Před 55 lety se po dlažbách českých a slovenských měst rozdrnčely pásy tanků a obrněných transportérů vojsk Varšavské smlouvy. Moskva ukončila obrodné procesy takzvaného pražského jara – závanu svobody a naděje pro Československo. pic.twitter.com/FC80fFXE3J

— Úřad vlády ČR (@strakovka) August 21, 2023

Pavel připomněl oběti okupace

Pavel se v době předvolební kampaně koncem loňského listopadu omluvil za svůj životopis z roku 1987, ve kterém popsal svůj loajální postoj k Sovětskému svazu i invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. „Životopis jsem psal jako mladý voják, který politiku a režim bral jako danou věc a nutné zlo… Byla to chyba, kterou už nezměním. Invazi z roku 1968 samozřejmě odsuzuji," citoval tehdy Pavla server iDNES.cz.

Na Ukrajině se nyní děje něco podobného jako v Československu v roce 1968, řekl Pavel. Rusko se od té doby nijak nezměnilo, míní prezident. „I když už se jmenuje jinak, ale tím, jak dělá zahraniční politiku, jak vnímá hodnoty, tak zůstalo v úplně stejných kolejích," konstatoval.

Lidé by si podle něj měli připomínat i 137 obětí, které v době okupace přišly o život, či tehdejší pracovníky rozhlasu a televize, kteří do poslední chvíle informovali o tom, co se děje. „Ale i tisíce těch, kteří se s tím nesmířili a i po okupaci v době tvrdé normalizace, která byla vším možným, jen ne návratem k normálu, si zachovali svůj názor. I přes potíže, ústrky a někdy také věznění, kterému museli čelit, si nadále stáli za svým," dodal Pavel.

„Svobodu můžeme mít buď celou, včetně všech rizik a zkoušek, nebo ji nebudeme mít vůbec"

„Demokracii ani občanská práva nelze dávkovat, nemohou existovat bez svrchovanosti, plurality politických sil a otevřené diskuse," uvedl premiér Petr Fiala (ODS) k takzvanému pražskému jaru. Dodal, že kdo nemá v úctě svobodu v její celistvosti, ten bude vždy v pokušení ji omezovat a překrucovat. Jsou to podle něj poučení, která si lze ověřovat i v dnešním světě, v současnosti zejména ve spojitosti s Ukrajinou. „Je to právě ona, kdo dnes celému světu dokazuje, že ruské komplexy zůstávají stejně nebezpečné jako v roce 1968," řekl.

Tehdejší zločinný režim v Československu se pod tíhou vlastních chyb nakonec zhroutil, trvalo to dvě desítky let, uvedl premiér. Za samozřejmost nelze podle něj považovat, že nezávislosti Češi nakonec dosáhli, a hlavně si ji dokázali udržet až do dnešních dnů. „Pamatujme si, že svobodu můžeme mít buď celou, včetně všech rizik a zkoušek, které s sebou přináší, nebo ji nebudeme mít vůbec," konstatoval.

Boje o rozhlas se staly jedním z nejsilnějších symbolů násilného potlačení tzv. pražského jara.

Čest památce všech, kteří kvůli srpnové invazi zahynuli. pic.twitter.com/pMS2OSxyJE

— Petr Fiala (@P_Fiala) August 21, 2023

Vojska pěti států Varšavské smlouvy obsadila v roce 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. V roce 1968 bylo v celém Československu už první den okupace zabito či smrtelně zraněno 58 lidí a do konce roku 1968 stoupl počet obětí na 108. Další oběti si vyžádalo tvrdé potlačení protiokupačních demonstrací režimem v roce 1969. Potvrdilo to nastupující éru takzvané normalizace, která přinesla politické čistky, posílení cenzury či omezení svobod.