Centrem Prahy dnes prošel Pochod dobré vůle, který připomíná památku židovských obětí holokaustu. Průvod, do něhož se zapojily nižší stovky lidí, se vydal ze Staroměstského náměstí přes Josefov do Valdštejnské zahrady. Tam se konalo shromáždění s názvem Kulturou proti antisemitismu. Účastníci akce ve svých proslovech zmiňovali holokaust i nynější válku na Ukrajině. Pochod a shromáždění pořádá od roku 2004 česká pobočka Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém (ICEJ).
Cílem akce je podle pořadatelů vytvořit pokojným a kulturním chováním kontrast k agresivním projevům nenávisti a deklarovat, že antisemitismus do slušné společnosti nepatří. Organizátoři setkání upozornili, že v Evropě narůstá nepřátelská propaganda namířená proti Židům. „Považujeme za alarmující, že Židé se dnes, po více než 75 letech od holokaustu, v řadě zemí Evropy již opět necítí bezpečně,“ sdělil za organizátory předseda ICEJ v Česku Mojmír Kallus.
Účastníci průvodu vyšli z centra Prahy za zpěvu hebrejských písní s vlajkami Izraele krátce po druhé hodině odpoledne. Před příchodem do sídla Senátu se zastavili před budovou Rudolfina, kde společně zpívali a tančili. Zazněla třeba píseň Chai – jsem stále živ, a to v češtině a v hebrejštině. Do Valdštejnské zahrady účastníci pochodu dorazili asi v 14:45 za omezení dopravy a za asistence policistů.
V areálu Valdštejnské zahrady promluvili o hrozbách narůstající nenávisti vůči rasám mimo jiné senátor Jiří Drahoš (za STAN), pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) a ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát. Izraelská velvyslankyně Anna Azariová upozornila na to, že je rizikem, že si dnes mnozí lidé myslí, že rasismus a antisemitismu jsou minulostí. Podle ní to není pravda a naopak nyní pozoruje narůstající nenávistné tendence v Evropě a ve světě. „Projevem rostoucí nenávisti jsou strašné zločiny, které jsou páchané na Ukrajině. S tím se nesmíme smířit,“ řekla.
Hlavními protagonisty letošního ročníku byla malířka Helga Hošková-Weissová, která přežila holokaust, a její rodina. V podání herce Jana Potměšila zazněly básně ze sbírky jejího otce Otta Weisse jako třeba Píseň o hladu. Se svými vzpomínkami vystoupili potomci malířky, jejichž projevy doprovodila projekce výtvarných děl z dílny Hoškové-Weissové. V audionahrávce promluvila i pamětnice, která je autorkou asi stovky kreseb z terezínského ghetta a držitelkou Medaile za zásluhy.
Izrael si připomíná Jom ha šoa, tedy den památky obětí holokaustu, v den zahájení dubnového povstání ve varšavském ghettu v roce 1943. Jinak tento památný den připadá na 27. ledna, kdy byl v roce 1945 Rudou armádou pod vedením maršála Ivana Koněva osvobozen koncentrační tábor Osvětim.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
