pátek 29. května 2020 Maxim

Chci mít svůj speciál na Netflixu a vyprodat O2 arenu, říká stand-up komik Daniel Ferenc

Ve velmi otevřeném rozhovoru se čtyřiadvacetiletým stand-up komikem Danielem Ferencem přišla řeč nejen na to, že kvůli jízdence na první konkurz do Prahy ukradl v Ústí nad Labem přepravku piv. Bavili jsme se taky o tom, koho z české stand-upové scény Daniel nemá rád i o světových komicích. Řeč však přijde taky na to, že by Dan chtěl být první český komik, který bude mít speciál na Netflixu a vyprodá O2 arenu.

Začněme obligátně dětstvím. Jaké máš kořeny?

Táta je cigán, máma Češka, ale když jsem byl malej, tak jsem ani nijak nepociťoval, že mám být napůl cigán. To je ti jedno, to ti nedochází. Vyrůstal jsem v Krásňáku, to je taková cigánská čtvrť v Ústí nad Labem. Došlo mi to vlastně až mi děti začaly nadávat, že jsem cigán. Když mě moje máma dala na gádžovskou školu, tak tam jsem to pocítil hodně, protože tam byli třeba tři cigáni. Ale jsem za to rád, dalo mi to ten nadhled, díky kterýmu umím dělat humor pro bílý i pro cigány.

V jednom stand-upu říkáš, že tě rodina z máminy strany nutila dělat „bílý věci“, je to pravda?

Jo, to je pravda. Chtěli mě přeučit, abych byl gádžo. Ještě před pár lety mě to hrozně štvalo, že mě nebrali takovýho, jakej jsem, ale snažili se mě přeučit. Ale teď už mě to neštve. Na jednu stranu to vlastně docela chápu. Babička s dědou se těší, až budou mít vnouče a budou ho brát s sebou do Harrachova lyžovat. Jasně že mě brali lyžovat, jenže já to nesnášel, ale nedocházelo mi, proč to nenávidím. Děda a babička z tátovi strany nebyli úplně šťastní, že táta odešel od svojí ženy a vzal si Češku, to tehdy nebylo úplně košer, takže jsem se stýkal spíš s tou rodinou od mámy.

Kdy jsi začal pociťovat, že umíš dělat humor? Byl jsi třídní šašek?

Jo. Dělal jsem si prdel ze sebe, z učitelek, ze všech. Ale víš, jak to asi celý začalo? To bylo asi tím, že jsem začal chodit na tu bílou školu, protože jsem měl hroznou potřebu zapadnout a zapadal jsem tím komediantstvím, takže jsem začal dělat šaška, asi aby se se mnou bavili. Já jsem si všiml, že bílejm lidem se líbí, když dělám vtipy o tom, že jsem cigán. Hodně jsem dělal to, že když mě učitelka vyvolala, že potřebuje někoho k tabuli a řekla, že půjde Ferenc, tak já na to říkám hej vy jste rasistka! Zase mě, protože jsem cigán! A všichni dostali záchvat smíchu, ale to bylo dobrý aspoň na to, že mi učitelka nikdy nedala pětku, že jsem vždycky dostal aspoň čtyřku za to, že jsem ji pobavil.

Opravdovej stand-up přišel kdy?

Před třemi lety. Skutečná story je taková, že jsem na tom byl hodně špatně a chtěl jsem se dostat k filmu a těmhle věcem, a tak mě napadl ten stand-up, protože od malička jsem se díval na stand-upy. Říkal jsem si, že by bylo super, kdybych mluvil za cigány a chtěl jsem to hrozně zkusit. Ukradl jsem piva, abych měl na jízdenku do Prahy, jel jsem na konkurz a byl jsem hrozně nervózní. To bylo v Rock Café, klasický večerní stand-up představení, plno lidí, akorát víš, že v první řadě sedí pět lidí, kteří si vybírají umělce do té své skupiny. Byl jsem hrozně nervózní, klepaly se mi ruce, oni mi řekli, že se kdyžtak ozvou a neozvali. Ale asi za rok mi volali, že dělají novej konkurz, jestli to nechci zkusit znova. Řekl jsem, že jo a byl jsem mnohem jistější, uvolněnější a vzali mě mezi sebe.

Jak to fungovalo v undergroundu?

Já žil v Ústí. Když jsem se jim upsal, bylo to tak, že jsem si přes nějakou agenturu zařídil, že budu chodit do nějaký fabriky na dvanáctky a že můžu žít na ubytovně zadarmo. No a večer jsem chodil vystupovat a za to jsem dostal třeba čtyři stovky. Ale bral jsem to tak, že někde jsem, dělám stand-upy a dostanu se někam dál. Měl jsem to štěstí, že zrovna na mým druhým vystoupení byl producent z Comedy Clubu a domluvili, ať přijdu na natáčení. Tak jsem přišel a zabil jsem to. S nima jsem takhle vystupoval rok a nebyl jsem spokojenej, protože ti lidi z undergroundu mi nesedí, to jsou diliňáci. Ale tam už momentálně ani moc známých lidí není. Je tam třeba Tomáš Reitz. První jsem odešel já, pak Jirka Jakima, pak Tigran Hovakimyan. Ale já je fakt jako nenávidím. Fakt nemám rád tenhle typ lidí. Jsou hrozně nepřející, závistiví a myslej si, že jsou ve všem nejchytřejší. Když jsem začínal, tak to bylo takový to, že mě vzali mezi sebe, ale potom se podle mě stalo to, že jsem dobrej, že jsem měl všechno hned. Oni dělali rok stand-upy v malejch klubech a já to dělal dvakrát a šel jsem do Comedy Clubu na Primu. Oni to dělali několik let a nikdo jim nenabídl vlastní hodinovej speciál, já měl tu nabídku za měsíc. No a nepřáli mi to, dostával jsem za to hejt a posměšky.

Blbý bylo třeba i to, že vedení upřednostňovalo tu skupinu před jednotlivcem. Třeba když někdo zavolal, že by chtěl Ference na svatbu nebo na firemku, tak oni jim nabídli mě a třeba další dva komiky. Pak jsem jim řek, že potřebuju, aby se starali taky o mě, ne jen o tu skupinu Underground Comedy a řekl jsem jim, že chci speciál v Praze a ať mi ho zaříděj. Na to mi oni řekli, že to neudělají, protože chtějí s Undergroundem jezdit po republice. To bych klidně rád dělal, ale oni by se museli taky starat o ty moje zájmy, tak jsem řekl, že končím.

Pak bylo co?

Pak jsme se dali dohromady s Milošem Knorem, takže jsem začal vystupovat u Komiků s.r.o. A tam jsem začal mít pocit, že ke mně přistupujou profesionálně. Milošova manželka Eva mi nabookuje vystoupení třeba na čtyři měsíce dopředu, což je prostě bomba. A co se týká peněz, on se mě zeptá, jakou chci cenu, já ty peníze dostanu a jsem spokojenej.

Říkal jsi, že jsi sledoval stand-up komiky od mala. Kdo tě baví nejvíc?

To je těžký, je jich hrozně moc.

Řekni tři jména.

Eddie Murphy, Louis C.K., Dave Chapelle. Čtyřka Jim Jefferies, to je hroznej zabiják, zkoukni jeho videa, on byl v Praze myslim Loni.

Co třeba Ricky Gervais?

Ten mě moc nebere, nebere mě ten UK humor.

Jimmy Carr?

Jo, ten má ty punchlines. Jako pobavíš se u toho, ale že bych šel na jeho speciál, to ne.

Louis C.K. se podle obvinění měl ukájet před některými ze svých kolegyň. S těmito jeho praktikami se údajně setkaly komičky Dana Goodmanová, Abby Schachnerová, Julia Wolovová nebo Rebecca Corryová. Na základě této kauzy zrušil Netflix plány na natáčení zábavného pořadu, kde měl Louis C.K. vystupovat.

Byl ses podívat, když byl v Praze Louis C.K.?

Nebyl jsem. Já si totiž myslim, že moje angličtina není zas tak dobrá. Jako já umím anglicky, domluvím se, ale někdy ty vtipy nechytnu z první. Když koukám na videa bez titulků, tak si to potřebuju dát třeba dvakrát nebo třikrát. Ale Louieho je mi líto, co se stalo s tím Me Too. Teď sice jezdí tour, ale jen Evropu, ne Ameriku. Přitom on jako nic neudělal, on si jenom vyhonil.

Kdo z těch zmiňovaných komiků tě inspiruje?

Třeba na Chapellovi se mi líbí, že je hlas lidu. Není tak mediálně známej jako Kevin Hart. Kevin je sice extrémně známej, ale není dobrej. On vlastně nedělá vtipy, on jen vypráví historky ze svého života a je to třeba vtipný pro ty lidi, protože on je slavnej. To je to stejný jako kdyby tady dělal stand-up Leoš Mareš. David Chapelle je muž z lidu a to se snažím bejt i já. Hlas normálních lidí. To s čím se lidi ztotožní.

Jde dělat stand-up i bez talentu?

Podle mě ne. Někdo říká, že buď máš talent a jde ti to, anebo ho nemáš, ale vytrénuješ se a vypracuješ. U toho humoru tomu nevěřím. Podle mě to musíš cejtit. U toho humoru musíš vědět, kdy si můžeš dovolit říct třeba píča. Musíš to mít v sobě, abys věděl, kdy, co a jak říct.

Kolik jsi napsal vtipů? Kolik je to stand-upů?

Moc. Nevím. Kdybych řekl všechny svoje vtipy, co jsem napsal, tak to budou tak tři hodiny materiálu. Často jsou to blbosti, ale zapisuju si vždycky třeba jen jednu větu do mobilu a pak z toho udělám ten fór. Dívej, (vytahuje telefon) třeba nechal jsem bábě na kase korunu, swingersparty, gaypříhoda s kámošem, starý lidi, když padaj, tak už ani nedávaj ruce před sebe. Je to sranda, ale nejhorší na tom je, že si to zapíšu, ale pak ani často nevím, co jsem tím myslel.

Je před tebou tour. Kdy a kde tě uvidíme?

Jsem první cigán, kterej má tour se svým speciálem po republice. Tour se jmenuje Ferenc na tahu. Projedeme čtyři velký města. Začínáme 2. března v Ostravě, 3. března jsem v Brně, 9. března v Hradci a závěrečná velká show tady v Praze bude 10. března. Je to v kině Dlabačov na Praze 6, na to se moc těším.

Uvidí tě diváci v Praze na menších stand-upech?

Nevím. Upřímně vlastně ani nevím, jestli chci dělat malý stand-upy. Nejradši bych jezdil jenom speciály. Jednou za rok si dát tour s novým materiálem. Chci ten formát, co mají světoví komici. Proto možná odejdu z Comedy Clubu, protože bych chtěl být první komik v České republice, kdo má Netflix speciál. Je čas to rozjet ve velkým. Vím, proč lidi mají rádi můj humor. Není to tím, že jsem cigán, je to tím, že jsem obyčejnej a lidi se se mnou můžou ztotožnit. A to je to, co chci. Tady v České republice herci a celebrity jsou rozmazlený pusinky. Myslím si, že oni ani nevěděj, jak vypadá skutečnej život mimo Prahu. Oni nedělali dvanáctky ve fabrice. Proto si myslím, že mám možnost dosáhnout něčeho velkýho. Stačí být svůj, to je všechno. Se svým stand-upem bych chtěl vyprodat O2 arenu.

Jsi hodně sebevědomej. Byl jsi vždycky?

Ne. Začal jsem být.

A říkají ti lidi, že jsi se změnil a že jsi byl lepší?

Jo.

Myslíš, že ses změnil k horšímu?

Nenechám si už všechno líbit. Tak to mám poslední měsíce. Já jsem si jako nikdy nenechal nic líbit v tom smyslu, že kdyby si na mě někdo dovoloval, tak ho prostě trefím, ale teď to myslím tak, že nemám už strach říct svůj názor. Nemám strach jít s někým do názorovýho konfliktu nebo říct, že něco nebudu dělat. Samozřejmě, dělám kompromisy, ale daleko míň.

Pojďme zpátky k vyprodané O2 areně.

To je sen každýho vyprodat outůčko. Jako já doufám, že se to jednou povede. Ve čtyřiceti, v padesáti. To je dlouhodobá záležitost. Je to o tom dostat stand-up do povědomí mas. Na to, abys vyprodal O2 arenu, tak musíš být fakt někdo. Na to nedosáhneš v pětadvaceti. Toho dosáhneš tvrdou dřinou, která bude trvat spousty let.

Ohodnoť článek

Celkem hlasovalo9 čtenářů

Autoři | Foto Jan Luxík

Štítky rozhovor, komik, kultura, Daniel Ferenc

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.