Tradice nebo zlozvyk? Názory společnosti na novoroční ohňostroje se různí. Faktem však zůstává, že zábavní pyrotechnika je nebezpečná. Nejen že velice škodí zvířatům, jimž exploze a záblesky způsobují enormní stres, ale do ovzduší se uvolňují tuny nebezpečných škodlivin, které poté lidé vdechují. Vědci navíc varují, že tyto zdraví ohrožující látky mohou ve vzduchu přetrvat i několik dní a kontaminovat vodu či půdu.
Nezadržitelně se blíží konec roku, který se každoročně nese v duchu oslav a především velkolepých ohňostrojů. Po celém světě tak v jeden večer vyletí do vzduchu stovky tun výbušnin, které s velkou pompou barevně rozzařují metropole, menší města ale i ty nejzapadlejší vesnice.
Stále častěji a hlasitěji však ve veřejné diskuzi zaznívají argumenty upozorňující na značná rizika, která s pouštěním ohňostrojů přicházejí. A to nejen s ohledem ke zvířatům, jimž zábavní pyrotechnika způsobuje ohromný stres. Nejen ochránci přírody, ale i vědci upozorňují na to, že velice negativní dopad mají ohňostroje také na zdraví lidí.
„Ohňostrojový smog představuje velmi podivnou směs sloučenin s velkým zdravotním rizikem, která by se jinak v ovzduší vůbec nemohla vyskytovat,“ zmiňuje Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR.
Vědec situaci přirovnává dokonce k úniku nebezpečných látek z některé z továren či chemiček. „Kdyby takové množství nebezpečných látek vypouštěl průmyslový podnik, čelil by soudnímu řízení a uzavření. Lidé ale tento podivný mix jedů a karcinogenních látek přímo vdechují a o jeho nebezpečích nemají ani ponětí,“ poukazuje Klusoň.
Z dat, která mají čeští vědci k dispozici, vyplývá, že při novoročních oslavách se každoročně do ovzduší uvolní přibližně 12,5 tun hořčíku, 0,8 tuny titanu a 1,2 tuny rubidia. Tím ale výčet zdaleka nekončí. Například baria, které se používá k dosažení zelené barvy, se do vzduchu dostane více než deset tun. Další tunu pak představuje stroncium potřebné pro dosažení červené barvy a pět set kilogramů mědi, jež má na svědomí modré efekty.
Ve výbušninách jsou v menším množství přítomné ale i další nebezpečné látky jako například červený fosfor, síra či práškový zinek. Při výbuších se okolní vzduch doslova zahltí jedovatými látkami, které jsou po vdechnutí pro člověka velmi nebezpečné. „Množství baria se oproti běžnému pozadí v ovzduší během pětačtyřicetiminutového ohňostroje zvyšuje za nepříznivých povětrnostních podmínek až 580krát. U mědi bývají tyto hodnoty poněkud nižší, zvýšení bývá 70 až 80násobné, stejně jako u stroncia a rubidia,“ upřesňuje Klusoň. Takové znečištění ve vzduchu poté přetrvává v závislosti na klimatických podmínkách i řadu dní.
Podle vědců však uvolněné chemikálie z krajiny zcela nezmizí a přetrvávají v přírodě i nadále, například ve vodě či půdě. „Sloučeniny uvolněné při explozi rakety postupují dále do životního prostředí, dostávají se do vody a půdy a mohou vstupovat do potravních řetězců. Nutno zdůraznit, že bez ohňostrojů by se řada zmíněných prvků v měřitelném množství v životním prostředí vůbec nevyskytovala,“ naznačuje ředitel Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR Martin Pivonkovský a poukazuje i na to, že v mnoha případech se jedná o ilegálně zakoupenou pyrotechniku, v níž se často vyskytují v Evropské unii přímo zakázané látky. „Zvýšení u olova v ovzduší bývá až šedesátinásobné oproti běžnému stavu. Tato skutečnost ukazuje právě na velký podíl nelegální pyrotechniky na evropském trhu,“ dodává Pivonskovský s tím, že tato problematika je v Česku i v Evropské unii velmi podceňovaná. Chybí podle něj podrobnější monitoring i osvěta společnosti, navíc jsou při oslavách jedovatým a karcinogenním látkám běžně vystavovány děti.
Oproti dopadům na lidské zdraví je častěji diskutovaným tématem velká míra stresu, jež ohňostroje způsobují zvířatům. Asi nejlépe to znají chovatelé domácích mazlíčků, kteří jsou na rány a záblesky z explozí vysoce senzitivní. Není ojedinělé, že ohňostroje mohou například u psů způsobovat epileptické záchvaty. Nebezpečí nicméně výbuchy představují i pro volně žijící zvířata.
„Je to velký problém, pro zvířata je to něco nepřirozeného, neumí si s tím poradit. Ptáci například často narážejí do prosklených ploch, protože jsou pobláznění z hluku a oslnění ze záblesků. My máme štěstí v tom, že jsme na venkově, kde to není jako ve velkých městech, přesto stres na zvířatech pozorujeme mimo jiné i prostřednictvím našich webkamer, které na Záchranné stanici živočichů Makov máme. Například čápi si na Silvestra vlezou do vody, kde se cítí nejbezpečněji. Je na nich vidět, že rány jim hodně vadí. V jednadvacátém století je to nesmysl,“ přibližuje Libor Šejna ze Záchranné stanice živočichů Makov na Písecku.
Podle nejrůznějších příspěvků a diskuzí na sociálních sítích se zdá, že česká společnost je v otázce novoročních ohňostrojů rozdělena na dva tábory. Pro někoho je to skvělý způsob, jak se rozloučit s uplynulým rokem. Jiní si ale již silně uvědomují právě zmiňované negativní dopady a od této relativně mladé tradice, jejíž kořeny sahají jen ke konci minulého století, začínají upouštět.
To se týká i některých obchodníků, kteří zábavní pyrotechniku doposud nabízeli. Například řetězec supermarketů Billa letos oznámil konec prodeje zábavní pyrotechniky na svých prodejnách, přestože finanční výnosy z jejího prodeje dosahují každoročně stovek milionů. „Zvířatům působí pyrotechnika značnou fyzickou i psychickou újmu. Měli bychom se pozastavit nad tím, zda nám tato několikaminutová audiovizuální podívaná, kterou si s ohňostroji dopřáváme, za tyto negativní, až fatální dopady na naše zvířectvo stojí,“ upozorňuje v tiskové zprávě generální ředitel společnosti v Česku Liam Casey.
Dokonce i některá města, která novoroční ohňostroje tradičně pořádala, letos od hlasitých oslav upouštějí. Například vedení jihočeských Prachatic tento rok svým obyvatelům oznámilo, že místo ohňostroje radnice uspořádá společný výšlap na zdejší oblíbenou rozhlednu Libín. Naopak na ohňostrojovou show letos na jihu Čech lákají například Protivín, Strakonice či lázeňské město Třeboň.
Od novoročního ohňostroje letos také upouští i vedení hlavního města Prahy. Právě zde došlo téměř před deseti lety k incidentu, kdy vypuštěné rachejtle nedaleko Střeleckého ostrova přímo ve vzduchu zasáhly hejno labutí. Mezi diváky dopadly tři zakrvácení ptáci, jeden již mrtvý a další velmi vážně poranění. Událost tehdy pobouřila nejen zástupce z řad ochránců přírody, ale i veřejnost a stala se jakýmsi symbolem odporu ochránců proti ohňostrojům.
„Zrušení oficiálního městského ohňostroje je sice správným krokem, bohužel ale situaci příliš nemění. Bohatě ho totiž nahradí pyrotechnika v rukou jednotlivců. První desítky minut nového roku vypadají, jako by u nás propukla válka. Obrovské rány a nepřestávající světelné záblesky mnohem více než lidem a malým dětem vadí zvířatům, ve městě hlavně psům. Není divu, když mají 35krát lepší sluch než člověk. I proto jim novoroční pyrotechnické šílenství způsobuje obrovské utrpení. To může potvrdit každý, kdo nějakého toho zvířecího mazlíčka doma chová. Ostatně i v naší zoologické zahradě s tím máme velké neblahé zkušenosti,“ naznačuje Evžen Korec, ředitel táborské zoologické zahrady. Podle něj by měl stát přistoupit k většímu omezování používání zábavní pyrotechniky.
„Stejně jako legislativa zcela zakazuje používání pyrotechniky v národních parcích v celé ČR a tamní obyvatelé v důsledku toho nijak nestrádají, ba právě naopak, měla by se podobná omezení zavést v celé republice. Rozhodně nejsem příznivcem všelijakých regulací, ale když vidím lhostejnost lidí k tomu, jak „vesele“ ubližujeme bezbranným zvířatům v přírodě, musím se ozvat. Už nastal čas, abychom se probrali, přestali o problému mluvit a konečně začali jednat. Třeba tak, jako to udělali radní hlavního města,“ uzavírá Korec.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
