V Praze vznikají unikátní mapy demokracie. Iniciátoři hledají výtvarníka k jejich ztvárnění

Přírodní vědy mají celé atlasy map, sociologie nebo politologie ani jednu

„Pokud toho budeme my Češi o demokracii vědět aspoň tolik, kolik toho víme o pivu, fotbalu, svíčkové a Švejkovi, máme šanci,“ začíná s příjemnou nadsázkou své povídání o snaze vytvořit mapy demokracie Jan Kobylka, který se rozhodl vytvořit soubor map a komentářů k nim, protože podle jeho slov žijeme v politickém režimu, kterému vlastně nerozumíme.

Neznalost lze podle Svobody velmi snadno zneužít, díky ní lze s lidmi manipulovat, což ohrožuje život společnosti. Jak ale neznalost naší společnosti o demokracii změnit? Třeba pomocí jednoduchých nákresů, které budou názorné, zkrátka pomocí takových map demokracie, díky kterým snadno pochopíme, v jakém systému žijeme.

Přírodní vědy mají celé atlasy nejrůznějších map a vyobrazení, stejně tak i medicína. Politologové, sociologové, historici, ekonomové, právníci ani sami politici žádné podobné atlasy nemají. „Ti mají jen stohy a stohy textů, které možná ani oni sami moc nečtou. Složité struktury, stejně jako složité procesy a složité systémy vůbec, nelze bez patřičného vyobrazení vůbec uchopit a poznat,“ říká Svoboda.

Mapy demokracie existují zatím v pracovních verzích, hledá se výtvarník

Absenci takových map chce  Jan Kobylka napravit, a tak se snaží vytvořit mapy demokracie. Stávající miniatlas má zatím pět částí. „Soubor map a průvodních komentářů bude nejprve existovat pouze v elektronické podobě, ale pevně doufáme, že časem vznikne i verze papírová. Dokonce si umíme představit, že takovouto příručku bude mít k dispozici každý školák stejně jako má k dispozici mapy v zeměpisu,“ popisují svoje představy projektoví partneři Zdeněk Svoboda a jan Kobylka.

Mapy demokracie zatím existují pouze v pracovních verzích vzniklých v projektové pracovní skupině „Doufejme, že objevíme někoho, ať už to bude výtvarník, vědec nebo nějaký nadšený amatér, kdo dá mapám demokracie stejně skvělou podobu, jakou mívají atlasy zeměpisné, biologické či medicínské. Člověk, rodina, obec, lidská společnost, stát nebo demokracie, to všechno jsou sféry, které si jistě nějaký pořádný a hezký atlas zaslouží. Je na čase nějaký udělat, vydat a publikovat,“ apeluje Jan Kobylka .

Toxické období v letech 1937 až 1990

Jedním z důvodů, proč kolegové na mapách demokracie pracují, je fakt, že si uvědomují, jak moc negativně českou společnost poznamenalo toxické období mezi lety 1937 až 1990. Podle Svobody by určitě nebylo dobré si celé toto období zopakovat, ale místo toho je nutné se zamyslet nad tím, jak zvýšit obecné povědomí právě o tom, že politické uspořádání a jeho pochopení je nedílnou součástí životního prostředí.

„Bylo by dobré se o dějinách a politickém uspořádání dozvídat o něco víc než dosud a naučit se demokracii nejen chápat, ale i bránit, pěstovat a rozvíjet,“ uzavírá Zdeněk Svoboda.