Představujeme kandidáty, kteří se příští víkend utkají ve druhém kole voleb o křesla senátorů v Praze 1, Praze 5 a Praze 9. V Praze 1 se utká Miroslava Němcová s Václavem Hamplem. V Praze 5 to bude souboj Michaela Žantovského s Václavem Láskou a v Praze 9 budou voliči vybírat mezi Davidem Smoljakem a Eduardem Stehlíkem.
Praha 1, DRUHÉ KOLO: Miroslava Němcová (48,56 %) proti Václavu Hamplovi (20,49 %)
Miroslava Němcová (67) (ODS s TOP 09 a STAN) je poslankyně a bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny (v letech 2010 až 2013). Je jednou z výrazných osobností české politické scény posledních let, kterou „nezdobí“ žádné skandály. V dolní parlamentní komoře je v současnosti místopředsedkyní volebního výboru a členkou mandátového a imunitního výboru a organizačního výboru.
Němcová je od roku 1992 členkou ODS, dvakrát byla řadovou místopředsedkyní strany a v letech 2010 až 2012 vykonávala funkci první místopředsedkyně. V roce 1996 ji ODS nominovala do prvních voleb do Senátu. Na svém rodném Žďársku zvítězila v prvním kole, ve druhém už ale neuspěla, když ji porazil lidovec Jiří Šenkýř.
Miroslava se narodila v Novém Městě na Moravě 17. listopadu 1952. Vystudovala Střední zemědělskou a technickou školu v Havlíčkově Brodě (1972). Pracovala jako referentka na Českém statistickém úřadu (v letech 1974-1992) a byla majitelkou knihkupectví ve Žďáru nad Sázavou (1992-2007). Veřejně činná je od komunálních voleb v roce 1994 ve Žďáru nad Sázavou, kdy se stala zastupitelkou (do roku 2002). Poslankyní je od roku 1998, dvě volební období byla místopředsedkyní Sněmovny (od roku 2002, od roku 2006 pak první místopředsedkyní). Po rezignaci šéfa Sněmovny Miloslava Vlčka (ČSSD) v dubnu 2010 byla pověřena vedením dolní komory, poté se stala řádnou předsedkyní Sněmovny (2010 až 2013). Po rezignaci premiéra Petra Nečase v roce 2013 v důsledku kauzy Nagyová ji ODS nominovala na předsedkyni vlády. Prezident Miloš Zeman nakonec novým premiérem jmenoval Jiřího Rusnoka.
Opakovaně se kriticky vyjadřuje na adresu prezidenta Zemana. Vytýká mu, že rozděluje společnost a zpronevěřuje se své přísaze. Vyčítá mu také zahraniční politiku, útoky na novináře, postup při jmenování vlád i některé výroky. V roce 2013 Němcová tvrdila, že při vyzvednutí korunovačních klenotů byl z prezidenta cítit alkohol, podle oficiálních vyjádření trpěl virózou. V březnu 2018, po Zemanově inauguračním projevu, v němž ostře kritizoval podnikatele Zdeňka Bakalu či Českou televizi, byla Němcová prvním z politiků, kteří na protest opustili sál.
Václav Hampl (58) (nestraník za KDU-ČSL, SZ, hnutí Praha Sobě a Senátor 21) je senátor, profesor 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (UK) a bývalý rektor UK. V horní parlamentní komoře je předsedou výboru pro záležitosti Evropské unie, klade důraz na euroatlantické vazby ČR. V roce 2018 byl jedním z adeptů na šéfa Senátu, ve finále volby jej však porazil Jaroslav Kubera z ODS.
Během svého rektorského (v čele UK stál v letech 2006 až 2014) i senátorského působení se dostával do sporů s prezidentem Milošem Zemanem, například ve věci nejmenování profesorů hlavou státu. Patřil mezi navrhovatele ústavní žaloby Senátu na Zemana. Je rovněž členem senátní komise pro posouzení auditních zpráv EU, které se týkají premiéra Andreje Babiše (ANO) a unijních dotací.
Hampl se narodil se 1. července 1962 v Praze. V polovině 80. let vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Poté začal pracovat jako aspirant na tehdejší Fakultě dětského lékařství UK. Od září 1991 pobýval pět let v USA, kde absolvoval pracovní stáž na Minnesotské univerzitě. V roce 1996 začal pracovat na 2. lékařské fakultě UK, kde se v roce 2002 stal profesorem lékařské fyziologie. Ve výzkumu se zaměřil na plicní cirkulaci a plicní hypertenzi. V letech 2011 až 2014 byl předsedou České konference rektorů.
Získal několik ocenění, například Zlatou medaili UK (2014) nebo Historickou medaili UK (2017). Je ženatý, má tři děti.
Praha 5, DRUHÉ KOLO: Michael Žantovský (39,61 %) proti Václavu Láskovi (37,42 %)
Michael Žantovský (71) (nestraník za TOP 09, ODS, STAN a SNK ED) je od roku 2015 ředitelem Knihovny Václava Havla a bývalý senátor, někdejší velvyslanec ČR v USA, Izraeli a Velké Británii. Po listopadu 1989 byl blízkým spolupracovníkem prezidenta Václava Havla, od ledna 1990 do konce července 1992 byl jeho mluvčím a poradcem, později napsal ceněnou monografii Havel. V 90. letech byl členem a předsedou Občanské demokratické aliance (ODA), za kterou v letech 1996 až 2002 zasedal v Senátu.
Kromě biografie o Václavu Havlovi se Žantovský věnoval také překládání, do češtiny převedl díla Edgara Lawrence Doctorowa, Josepha Hellera, Normana Mailera či Toma Stopparda. Je také „dvorním“ překladatelem povídek a filmů Woodyho Allena, o kterém napsal také monografii.
Syn literárního historika a překladatelky, narozený 3. ledna 1949 v Praze, vystudoval psychologii na Filozofické fakultě UK. Do roku 1980 pracoval ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Bohnicích, poté se živil na volné noze jako překladatel, tlumočník a publicista. V posledním předlistopadovém roce pracoval pro agenturu Reuters jako pražský dopisovatel, v listopadu 1989 se Žantovský stal mluvčím koordinačního centra Občanského fóra.
Po odchodu z Hradu působil Michael Žantovský v diplomacii: od září 1992 byl pět let velvyslancem v USA, později působil jako ambasador v Izraeli (2004 až 2009) a ve Velké Británii (2009 až 2015).
Václav Láska (46) (Senátor 21) je senátor od 2014, někdejší šéf české pobočky organizace Transparency International (TI). Jako senátor stál například u zrodu návrhu ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana, který horní komora schválila loni v létě. Návrh byl založen na tom, že Zeman podle senátorů opakovaně porušil ústavu, ať už nečinností, vystupováním v rozporu s oficiální zahraniční politikou ČR, nebo údajnými pokusy o ovlivňování justice. Sněmovna ale návrh odmítla.
Narodil se 4. srpna 1974 v Rakovníku, od svých 18 let pracoval u policie, z pochůzkáře se vypracoval na vyšetřovatele hospodářské kriminality. Vedl mimo jiné týmy objasňující krach Investiční a poštovní banky a vytunelování Harvardských fondů, při zaměstnání také vystudoval sociální patologii na tehdejší Vysoké škole pedagogické v Hradci Králové (1999) a později Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni (promoval 2004, rok poté, co odešel do civilu).
Po odchodu od policie se Láska živil jako ekonomický poradce, krátce působil v bezpečnostní agentuře ABL a poté pracoval jako advokát. Byl také předsedou správní rady Transparency International (TI), v níž pracoval do roku 2011. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 byl středočeským lídrem Strany zelených, která však neuspěla, o rok později se stal senátorem. V horní komoře je mimo jiné předsedou Klubu pro liberální demokracii - Senátor 21.
Praha 9, DRUHÉ KOLO: David Smoljak (42,87 %) proti Eduardu Stehlíkovi (30,19 %)
David Smoljak (61) ( STAN) je od roku 2019 senátor, od roku 2018 zastupitel a radní městské části Praha - Vinoř, scenárista a publicista. David Smoljak je nejstarší syn Ladislava Smoljaka, režiséra a zakladatele Divadla Járy Cimrmana. Jako jeden z autorů stál například za vznikem "nekonečného" televizního seriálu Ulice na televizi Nova, podílel se také na sitcomu Comeback. V roce 2018 měl premiéru jeho půlhodinový dokument Cimrman dobývá Ameriku! o inscenaci jedné z her v USA anglickým souborem.
David Smoljak se narodil v Praze 8. února 1959, vystudoval scenáristiku a dramaturgii na FAMU, poté pracoval v televizi, po roce 1990 působil jako novinář, mimo jiné v týdeníku Reflex. Po vzniku Novy v ní Smoljak působil tři roky jako dramaturg, v roce 1996 přešel na Primu, kde se vypracoval na šéfredaktora zábavy. Krátce po přelomu století odešel "na volnou nohu", věnoval se publicistice i psaní scénářů, podílel se třeba na dokumentárním cyklu Hudební toulky s Ladislavem Smoljakem.
Jako publicista se David Smoljak často vyjadřoval k politice nebo médiím, patří k výrazným zastáncům nezávislosti médií veřejné služby, třeba ve sdružení Svobodu médiím!. Aktivně se do politiky zapojil v roce 2010, kdy kandidoval v komunálních volbách ve Vinoři, do zastupitelstva se ale dostal až o čtyři roky později. Za STAN se na podzim 2017 neúspěšně ucházel o poslanecký mandát, loni v dubnu v doplňovacích volbách nahradil v horní komoře Zuzanu Baudyšovou (za ANO).
Eduard Stehlík (55) (ODS a KDU-ČSL) je vojenský historik, od letoška ředitel Památníku Lidice. Je známý díky působení v čele odboru válečných veteránů ministerstva obrany. Stehlík jej vedl od března 2014 do prosince 2019. Resort loni rozhodl, že odbor by měl vést civilista a Stehlík skončí. Poté, co se ho zastal premiér i poslanci branného výboru, ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) rozhodnutí změnil a Stehlíkovi nabídl, aby pokračoval. Ten ale nabídku nakonec nepřijal.
Stehlík je pražský rodák, narodil se 30. března 1965. Po maturitě na gymnáziu vystudoval ruštinu a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Většinu života strávil v uniformě, do civilu odešel Stehlík koncem loňského roku jako plukovník. Začínal v roce 1989 jako civilní zaměstnanec Vojenského historického ústavu (VHÚ), v prosinci 1992 se stal vojákem z povolání. V letech 2012 až 2014 působil také jako poradce ministra obrany.
Stehlíkovo jméno je také dlouhá léto spojeno s Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR), kde byl v minulosti mimo jiné prvním náměstkem tehdejšího ředitele Daniela Hermana (od srpna 2012 do června 2013). Již od roku 2008 působil v Radě ÚSTR, později se stal jejím předsedou (odešel po jmenování náměstkem). Do rady se opět vrátil v červnu 2014 a s krátkou přestávkou před opětovným zvolením loni v létě je jím dodnes, od prosince 2017 radě předsedá.
