V Praze lidé vytvořili živý řetěz. Podpořili protestující v Bělorusku

Lidé se na Karlově mostě v Praze sešli okolo 18:00. Většina z nich byla oblečená v bílých a červených oděvech, měli s sebou květiny a také tradiční červeno-bílé běloruské vlajky, které byly státním symbolem mezi lety 1991 a 1995. Na rozdíl od předchozích akcí na podporu lidí v Bělorusku s sebou neměli transparenty ani neskandovali žádná hesla. Řada lidí, která kolem řetězu procházela, vyjadřovala Bělorusku také podporu. Akce oficiálně skončila zhruba po půl hodině, někteří z účastníků na závěr zazpívali běloruskou a také českou hymnu. Někteří lidé ale v živém řetězu setrvali i po skončení akce.

Akci pořádala iniciativa Bělorusové v České republice. Podle organizátorů odkazuje na události z 23. srpna 1989, kdy čtvrtina obyvatel pobaltských států vytvořila živý řetěz s délkou 670 kilometrů a spojila tak hlavní města Tallinn, Rigu a Vilnius. Cílem tehdejšího protestu bylo dokázat, že Estonsko, Litva a Lotyšsko se touží zbavit sovětské okupace a obnovit svou nezávislost.

Také v pobaltských zemích byly podle iniciativy naplánovány podobné akce jako v ČR. Z litevského hlavního města Vilniusu k přibližně 30 kilometrům vzdáleným hranicím s Běloruskem utvořilo řetěz asi 50 tisíc lidí, zapojil se do něj i litevský prezident Gitanas Nauséda a jeho předchůdkyně Dalia Grybauskaitéová. V Rize na akci na podporu Bělorusů přišlo podle ruské redakce BBC asi 400 lidí včetně lotyšského prezidenta Egilse Levitse.

Masové protesty v Bělorusku propukly po prezidentských volbách z 9. srpna, které podle úřadů pošesté vyhrál Lukašenko, tentokráte s více než 80 procenty hlasů, zatímco opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská získala deset procent. Hodně Bělorusů pokládá tento výsledek za zfalšovaný. Opozice, stejně jako Evropská unie, výsledek voleb neuznává. Protesty, které nepotlačily ani brutální policejní zákroky v prvních dnech po volbách, dnes pokračovaly patnáctým dnem.