Pražská koalice se o podpoře družstevního bydlení nedohodla

Model, který navrhla Marvanová, počítá s tím, že město společně se soukromým partnerem, který vzejde ze soutěže, založí bytové družstvo, jemuž poskytne tzv. právo stavby na svém pozemku. Družstvo poté společně s partnerem připraví projekt výstavby bytů, vezme si u banky úvěr a začne stavět. Po získání stavebního povolení by se do družstva mohli hlásit Pražané, splňující určité podmínky. Po splacení úvěru nejdříve za 35 let by pak mohlo družstvo od města pozemek odkoupit.

Právě odprodej pozemku se stal jádrem sporu mezi Spojenými silami a jejich koaličními partnery. Záměr Marvanové počítá s tím, že se pozemek prodá za odhadní cenu. I s ohledem na fakt, že družstva staví bez marže, by tak majitelé fakticky získali byty o zhruba 20 až 30 procent nižší ceny. Podle radního pro bydlení Adama Zábranského (Piráti) a předsedy výboru pro bydlení Pavla Zelenky (Praha Sobě) by to bylo neférové zvýhodnění, a lidé by navíc mohli obratem byty prodat se ziskem.

"My bychom jako město dali několika tisícům Pražanů majetek za výrazně nižší hodnotu, než je tržní," uvedl Zábranský. Dodal, že výsledek by se příliš nelišil od dřívějších privatizací bytů nájemníkům za netržní ceny.

Podle něj a Zelenky by proto město mělo pozemek po 35 či více letech družstvu prodat za cenu, která by zohlednila marži a dostala by konečnou cenu na tržní hodnotu. Město by tím podle Zelenky získalo peníze na další projekty pro podporu bydlení. Výhodou pro družstevníky by pak bylo rozložení splátek na delší dobu, klidně i na dvě generace.

Šéf klubu Spojených sil Jiří Pospíšil (TOP 09) řekl, že v takovém případě by se ztratilo zvýhodnění pro středně příjmové skupiny, které nyní mají problém dosáhnout na hypotéku a na městské nájemní byty nemají nárok. V koaličními partnery navrženém modelu podle něj není vůbec nutné, aby se město v družstevnictví vůbec angažovalo a pozemek může k výstavbě rovnou prodat. Pospíšil zopakoval, že projekty k podpoře bydlení střední třídy jsou v západních metropolích běžné. Dodal, že jednání budou pokračovat.

Praha se v posledních letech potýká s bytovou krizí, danou malou výstavbou a vysokými cenami bydlení. V Praze je zhruba 600 tisíc bytů, podle posledních zveřejněných údajů ministerstva pro místní rozvoj bylo v roce 2017 z tohoto počtu přes 87 tisíc družstevních. Bytů v majetku magistrátu a městských částí je dohromady asi 31 500 z původního počtu 194 tisíc, které po roce 1991 přešly do vlastnictví města. Následovaly privatizace, které městský fond zredukovaly o více než 80 procent. Magistrát svoje byty využívá pro sociální účely a také k zajištění bydlení pro klíčové profese, jako jsou zdravotníci, hasiči, policisté či učitelé.