Národní muzeum má v expozici kousek zdiva z Atomového dómu v Hirošimě

Fragmen byl zbaven radioaktivity

Český stát fragment dostal darem v roce 2015, tehdejšímu předsedovi Sněmovny Janu Hamáčkovi ho spolu s dalšími úlomky předal rektor hirošimské univerzity. Univerzita se přes deset let věnuje odkrývání a prezentaci reliktů jaderné devastace. Úlomek v Národním muzeu se nalezl v hirošimské řece a byl zbaven radioaktivního záření. Jeho pokrytí korýši poukazuje na působení mořské flóry a fauny.

„Někdejší Průmyslový palác se dnes nazývá Atomový dóm či Hirošimský památník míru a je dodnes udržován ve stavu, v jakém byl těsně po výbuchu. Jeho smyslem je být připomínkou ničivosti jaderných zbraní a také symbolem naděje na světový mír bez nukleárních zbraní," řekl dnes Lukeš. Exponát není podle něj jen významným historickým předmětem, ale také je aktuální i pro dnešní dobu. V expozici je umístěn v části, která je věnována připomínce všech obětí druhé světové války.

Výbuch zabil asi 140 tisíc lidí

Japonsko, které bylo ve druhé světové válce spojencem Německa a okupovalo velkou část Asie, je jedinou zemí, která se stala terčem jaderného útoku. V Hirošimě 6. srpna 1945 na následky výbuchu zemřelo asi 140 tisíc lidí. Nagasaki potkal stejný osud 9. srpna, výbuch si vyžádal více než 80 tisíc životů. O šest dnů později Japonsko kapitulovalo a ukončilo tím druhou světovou válku.

Zatímco v Japonsku převládá názor, že se Hirošima stala obětí zbytečné brutality, mnoho Američanů svržení atomové pumy na Hirošimu vnímá jako čin, který definitivně ukončil drastickou válku a zachránil životy desetitisíců amerických vojáků.

Dóm je na seznamu UNESCO

Atomový dóm byl v roce 1996 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO i přes vyslovený nesouhlas Spojených států. Jejich představitelé tehdy uváděli, že toto zařazení by se nemělo vztahovat na místa spojená s válkou, neboť jsou svou povahou velmi kontroverzní.

Architekt a stavitel Jan Letzel (1880 až 1925) pocházel z Náchoda a v ČR postavil například secesní pavilon Dvorana z roku 1905 v obci Mšené-lázně. Také se podílel na úpravě vnějších kovových prvků secesního hotelu Šroubek na pražském Václavském náměstí, který se dnes jmenuje hotel Evropa. Poté odešel do Egypta a následně do Japonska. Tam pobýval v letech 1907 až 1923 a stavěl soukromé i veřejné stavby. Přivezl tam nové stavební prvky a technologie, například železobetonovou a ocelovou konstrukci, které použil právě při stavbě klenby obchodního centra v Hirošimě.