Expozici českých dějin 20. století otevřelo Národní muzeum ve své nové budově, která byla mimo jiné sídlem Federálního shromáždění socialistického Československa. Prezentace se připravovala přes osm let a podle jejích autorů je nejrozsáhlejší expozicí moderních dějin, jaká kdy v Česku vznikla. Začíná první světovou válkou a končí vstupem ČR do Evropské unie. Spíše než politické dějiny chce na 1000 exponátech a 2000 metrů čtverečních zachytit proměnu společnosti v daném období. První návštěvníky přivítá v pátek.
„Expozice nechce ukazovat jen válečné konflikty a politické zlomy, nechce ale také sklouzávat v touze přilákat diváka k líbivému retru,“ řekl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. „Expozice ukazuje životy obyčejných lidí, ale i událostí, které změnily celý svět. Snažili jsme se využít i nejmodernější multimediální nástroje a našeho návštěvníka vtáhnout do děje bouřlivého 20. století,“ uvedl. Vytvořit expozici moderních dějin je podle něj pro historiky a muzejníky jedna z nejtěžších disciplín.
Expozici uvozuje časozdviž – kruhová místnost, která vytvoří v návštěvníkovi iluzi jízdy velkým výtahem vzhůru celými dějinami českých zemí v časovém období, kterému se věnuje následná expozice. Část exponátů a úseků historie je v ní pojata scénograficky, divák do jednotlivých obrazů může vstupovat, prosklené vitríny s exponáty i s obrazovkami jsou i v podlaze. Krátké popisky doplňují také interaktivní kiosky, kde si zájemci mohou informace ještě doplňovat čtením dalších textů.
Návštěvník se ocitne v kulisách zákopů první světové války, později projde několika dobově zařízenými byty z konce první republiky, jak těmi vesnickými a prostými, tak těmi městskými zařízenými kubistickým a dalším tehdy moderním nábytkem. Z původního prostoru na Národní třídě byl do muzea přenesen interiér krejčovského salonu Bárta doplněný oděvy a doplňky.
Expozici doplňují dobová umělecká díla nebo odkazy ke sportu, jako třeba první československá zlatá medaile z roku 1924, již získal gymnasta Bedřich Šupčík, nebo sportovní oblek prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. K těm nejdražším patří kolekce řádů, které měl na sobě František Ferdinand d´Este v okamžiku atentátu v Sarajevu; vitrínou s nimi expozice začíná.
Ústředním tématem expozice je míra osobní svobody jedince a možnosti, jakým způsobem si byl schopen svobodu v měnící se situaci zachovat a rozvíjet. Vedle historických exponátů a událostí kolem nich přináší expozice i několik výstavních linií, které celé 20. století propojují. V jedné, kterou symbolizuje motiv kufru, se tak můžou návštěvníci vžít do masových přesunů obyvatel ve 20. století – od povolání celé generace mužů do zákopů, přes vystěhovalecké a likvidační vlny druhé světové války, po emigraci před komunistickou vládou či odjezd mladých lidí za prací nebo studii na Západ v 90. letech.
Nové expozice Národního muzea navazují na otevření hlavní budovy po několikaleté rekonstrukci. Další by měly přijít na řadu přírodovědecké expozice.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
