Národní galerie Praha (NGP) vzhledem k velkému zájmu veřejnosti prodloužila víkendovou otevírací dobu výstavy děl barokního malíře Petra Brandla s názvem Příběh bohéma. Od 19. ledna tak bude možné výstavní prostory Valdštejnské jízdárny navštívit v pátek, sobotu a v neděli nově v prodlouženém čase 09:00 až 19:00. Výstava potrvá do pátku 11. února, její trvání není možné prodloužit, protože na ni navazuje další. Dnes o tom informovala mluvčí NGP Jana Holcová.
„Výstava přivítala od otevření 20. října loňského roku už 45 408 návštěvníků a Národní galerie Praha předpokládá, že do 11. února, kdy výstava končí, přijde kolem 50 tisíc lidí," sdělila Holcová.
Expozice ve Valdštejnské jízdárně představuje monumentální oltářní plátna, portrétní tvorbu a žánrové malby jednoho z nejvýznamnějších barokních umělců. Návštěvníci mohou také prvně zhlédnout Brandlova nově objevená díla.
„Výstava ukazuje Petra Brandla jako mimořádně nadaného, ale také nespolehlivého bohéma. Člověka typického pro emocionálně vypjatou dobu baroka. Když si dnes myslíme, že žijeme ve velmi neuspokojivých časech, myslím, že musíme mít trochu reflexi, že tak tomu bylo i dříve, třeba v čase Petra Brandla," uvedla při otevření expozice ředitelka NGP Alicja Knastová.
Kurátorka Andrea Steckerová výstavu koncipovala jako vyprávění dvou paralelních příběhů: děl malíře a jeho života. Právě umělcův život, k němuž se dochovaly četné archivní doklady, může být podle pořadatelů i pro dnešního diváka pozoruhodný nejen bohémským a revoltujícím způsobem, ale i paralelami s problémy dnešní doby. Brandl byl totiž celoživotním dlužníkem, neboť se zhlédl v životním stylu šlechty a luxusu, který si chtěl také dopřát.
Dluhy jej však několikrát dostaly do vězení. Problémy měl Brandl také s objednavateli děl, neboť často nedodržoval smluvní podmínky. Přesto byl nejlépe placeným umělcem své doby, a to zřejmě i z důvodu velice osobitého a originálního stylu a malířského rukopisu, u něhož odborníci vidí i jisté paralely s Rembrandtovou malbou. Rentgenové snímky a makrofotografie Brandlových děl, které výstavu doplňují, dávají nahlédnout do útrob jeho malby. Na příkladě obrazu Simeon s Ježíškem, který třeba rentgenový snímek doplňuje, odborníci dokladují Brandlův spontánní a energický rukopis. Brandl se na své malířské kompozice téměř nikdy nepřipravoval skicami, maloval rovnou na plátno. Proces jeho tvorby někteří přirovnávají i k proudu, který se v moderním umění označuje jako akční malba.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
