Národní divadlo je na stejné návštěvnosti jako před covidem, chybí ale peníze od turistů

„Podařilo se nám přivést o desítky procent více českých diváků"

Pandemie covidu-19 přinesla hluboký zásah do společenských a kulturních návyků celé společnosti. „Obecně je v kultuře v Evropě stále patrný pokles návštěvnosti, i když někde se návštěvnost vrátila do předcovidových čísel. To je příklad Národního divadla a jsme na to pyšní," řekl generální ředitel Národního divadla Jan Burian. Dodal ale, že je rozdíl ve struktuře návštěvníků. Do Národního divadla podle něj každý rok přijde v součtu deset procent všech návštěvníků tuzemských divadel.

„Před covidem jsme měli ve Státní opeře, která ale ještě předtím byla přes dva roky v rekonstrukci, zhruba 70 procent návštěvníků ze zahraničí. Dnes je to o desítky procent méně, ale podařilo se nám přivést o desítky procent více diváků českých," uvedl s tím, že divadlo připravuje pro české návštěvníky nejrůznější pobídkové, slevové a doprovodné programy.

Čeští diváci nezaplatí za vstupenky takové ceny, za jaké si lístky do opery kupovaly zájezdy z neevropských zemí, kde tisícové částky na operní představení byly třeba součástí balíčku cesty po střední Evropě.

Soběstačné je divadlo z 26 procent

Návštěvnická změna s sebou nese i propad na tržbách, kdy divadlo počítalo v uplynulé sezoně s tržbami o 70 až 100 milionů korun vyššími. Opery často s mezinárodním obsazením ale nelze produkovat levněji, cesta úspor je jedině nasazovat jich méně. V inscenaci je třeba na 80 muzikantů, stočlenný sbor a společně s hostujícími sólisty, pracovníky zákulisí a nákladnou výrobou kostýmů a dekorací nová inscenace přijde i na milion korun.

I přes pokles tržeb je Národního divadla podle Buriana v pocovidové době na soběstačnosti přes 26 procent, na příští rok plánuje kolem 30 procent. „Což je dvakrát více, než je u srovnatelného evropského divadla, a násobně více, než u jiných úspěšných operních domů v Česku," tvrdí Burian.

Zvyšuje se podle něj průměrná divácká obsazenost jednotlivých představení, protože se hraje o něco méně. „Tím jsme efektivnější. Ale postupně počet představení v měsíci zvyšujeme. Na další rok plánujeme už skoro tolik představení jako před covidem," řekl ředitel.

Od státu získalo divadlo skoro miliardu

Covid-19 a jeho dopad na kulturu neměl podle Buriana vliv na zájem zahraničních umělců o kontakty s Národním divadlem, je znát ale na snaze zahraničních projektů garantovat finanční zabezpečení. „V době covidu, když se přestalo hrát, divadla neplatila honoráře a řada umělců, kteří jsou v Evropě na volné noze, přišla o všechny úspory. Dnes je proto daleko obtížnější uzavírání smluv, všichni umělci se jistí, kdyby se taková situace opakovala, aby nepřišli o honoráře. S tím nic neprovedeme ani v současné době šetření," řekl Burian.

Národní divadlo je jedna z 30 příspěvkových organizací ministerstva kultury, je tedy dotované státem. Inscenovat nákladné, výpravné a náročné tituly, které si komerční scény bez dotací nemohou dovolit, je podle Buriana jeho povinností. Příspěvek od státu doplňují partneři a sponzoři, kteří se od divadla ani v době covidu-19 neodvrátili, naopak přibyli.

Procentuálně tvoří tento podíl na rozpočtu Národního divadla podle Buriana nejvíc ze všech kulturních příspěvkových organizací, jsou to asi tři až čtyři procenta, tedy desítky milionů korun. Letos státní dotace pro Národní divadlo činila 950 milionů korun, což ale podle generálního ředitele nestačí ani na pokrytí personálních nákladů, které jsou 1,1 miliardy korun. Celkový letošní rozpočet Národního divadla je 1,458 miliardy korun.