Koleje v Podolí z 50. let jsou památkou, Nová scéna čeká

Autoři | Foto ČVUT

Ministerstvo kultury ani po téměř roce a půl od podání návrhu nezahájilo řízení o prohlášení některých staveb z druhé poloviny 20. století za kulturní památky. Jsou mezi nimi i domy vzniklé při dostavbě Národního divadla včetně Nové scény. "Nejprve je nutné dokončit řízení již zahájená. Ministerstvo vede velké množství řízení o stavbách z různých historických období zároveň," sdělila na dotaz mluvčí ministerstva kultury Michaela Lagronová. Loni se památkou staly vysokoškolské koleje v Praze Podolí z 50. let.

Budovy druhé poloviny 20. století, které odborníci doporučují jako hodnotné, tvoří podle ní jen výsek spektra, jímž se pracovníci ministerstva zabývají. Nelze jednu skupinu staveb upřednostňovat před jinými, doplnila.

V případě budovy Nové scény a blízkého objektu Themos bude verdikt o tom, zda budou památkami či nikoli, důležitý. Národní divadlo chystá rekonstrukci obou staveb. Mluvčí ND Tomáš Staněk řekl, že divadlo má hotovou ideovou studii a opravy by mohly začít koncem roku 2022.

Soubor staveb, mezi nimiž byly z pražských domů třeba i bývalý Mezinárodní svaz studentstva v Pařížské ulici, Urologická klinika VFN a 1. LF UK v Praze 2, Strojimport, hotel Intercontinental, Centrotex, planetárium, krematorium v Motole, studentské koleje v Podolí či Větrník, navrhli v říjnu roku 2018 prohlásit historikové architektury z ČVUT. Ministerstvo odmítlo zahájit řízení jako nedůvodné v případě budovy svazu studentstva, loni ale prohlásilo památkou koleje ČVUT v Podolí, které patří k projevům stylu sorela a vznikly v roce 1953.

Zdlouhavá řízení

"V případě budovy krematoria Motol či nádraží v Ostravě - Vítkovicích řízení stále běží," uvedla mluvčí. "Nejde zdaleka o úplný výčet. Řízení o prohlášení budov za kulturní památku je složité správní řízení, v mnoha případech s poměrně velkým počtem účastníků, kteří mnohdy využívají všech procesních možností k tomu, aby věc za kulturní památku prohlášena nebyla. Proto nelze délku řízení předjímat," připomněla.

Příkladem zdlouhavého řízení je obchodní dům Kotva, kde vlastník podal rozklad proti prvoinstančnímu rozhodnutí a ministerstvo rozhodovalo o prohlášení této stavby vícekrát, než rozhodnutí nabylo právní moci.

Ze staveb reprezentujících architekturu druhé poloviny 20. století ministerstvo v minulosti prohlásilo za památky v Praze obchodní dům Máj, budovu bývalého Federálního shromáždění, Ústav makromolekulární chemie, Pavilon Expo, Hotelový dům nebo Hotel Internacional. V dalších městech pak Hotel Continental (Brno), domy ve stylu sorela v Ostravě či Ostrově nad Ohří, Kulturní dům města Ostravy, Koldům (Litvínov, České Budějovice), plavecký bazén (České Budějovice), železniční budovy (Duchcov, Cheb).

Historikové Klára Brůhová a Petr Vorlík z ČVUT ale na webu Poválečná architektura uvádějí, že ministerstvo také některé stavby neprohlásilo za památku, což mohlo vést k jejich demolici, případně výrazné přestavbě. Mezi těmi je třeba Hotel Praha v Dejvicích nebo soubor budov Transgas. V některých případech ministerstvo již dříve udělenou památkovou ochranu ruší.

Brůhová kritizuje i to, že ministerstvo o zahájených či zamítnutých řízeních nikterak neinformuje; nezveřejňuje samo ani výsledky řízení o prohlášení za kulturní památku, dozvědí se to jen účastníci řízení.

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky ČR, památky, vláda, Podolí, Nová scéna, kulturní památka, Ministerstvo kultury České republiky, Praha, dům, Národní divadlo Brno, architektura, České vysoké učení technické v Praze, Ostrava

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.