Počasí dnes2 °C, zítra3 °C
Pondělí 30. ledna 2023  |  Svátek má Robin

Archeologové v Praze odkrývají pohřebiště. Vyzvedli už přes tisíc těl

Karlín se stal na několik měsíců pracovištěm archeologů. V ulici Pernerova tu od dubna na zaniklém hřbitově vyzvedávají ostatky těl, na místě totiž budou stavět nový bytový dům. Jak takové práce vypadají a co všechno už objevili, zjišťovala Pražská Drbna od hlavního archeologa Martina Vyšohlída.

Pohřbili tu důstojníky i vojáky z lazaretů

Co vlastně v Karlíně zkoumáte? Kolik Vás na to je?
Předmětem výzkumu je západní část rozsáhlého komplexu zaniklého vojenského a evangelického hřbitova, který měl téměř 24 tisíc metrů čtverečních. Výzkum zaujímá plochu zhruba 2500 metrů čtverečních a každý den zde pracuje okolo patnácti až dvaceti pracovníků.

Komu patří ostatky, které vyzvedáváte?
Celý hřbitov byl založen v souvislosti se vznikem karlínské Invalidovny v polovině 18. století. Náš výzkum ale probíhá pouze na nejmladší části hřbitova, což je plocha rozšíření důstojnické části hřbitova z roku 1801, která zaniká stejně jako zbytek hřbitova roku 1894. Byli zde tedy pohřbíváni důstojníci rakousko-uherské armády se svými rodinnými příslušníky. V počátcích své existence však byla námi zkoumaná plocha využita pro kopání velkých jam, hromadných hrobů pro oběti napoleonských válek.

Kolik mrtvých tam asi je?
Domníváme se, že jde o oběti bitev u Drážďan a Chlumce, které proběhly na konci srpna 1813. Mnoho zraněných vojáků, kteří byli schopni transportu, bylo totiž přivezeno do pražských lazaretů, ale mnoho z nich zde zemřelo, ať už na následky svých zranění nebo infekčních nemocí, které se začaly šířit, zejména cholery. Dosud jsme vyzvedli zhruba 1200 těl, jak z jednotlivých hrobů důstojníků, tak z masových hrobů. Masové hroby obsahují různý počet těl od několika desítek do několika set.

Kostry pečlivě očišťují a dokumentují

Co všechno jste kromě ostatků našli?
V hromadných hrobech většinou nacházíme pouze ostatky zemřelých a jen výjimečně drobné předměty typu knoflík nebo křížek. V hrobech důstojníků a jejich rodinných příslušníků nacházíme poměrně velké množství artefaktů jako jsou kovové součásti oděvů, třeba knoflíky, přezky, oděvní háčky, a osobní věci zemřelých.

Jaké třeba?
Můžeme je rozdělit do dvou kategorií, předměty související s jejich katolickou vírou jako krucifixy, růžence, medailonky se svatými, a ostatní předměty, například prsteny, náušnice, nebo vojenské řády. Mnoho nálezů také reprezentují kovové prvky z výzdoby rakví, madla, kříže na víku rakve, kování, hřebíky. Naprostá většina zemřelých důstojníků byla pochována v dřevěných rakvích, ale odkryto bylo i několik rakví celokovových. Poslední kategorii nálezů představují zlomky náhrobních kamenů a nápisových desek, které byly v době zániku hřbitova povaleny a rozbity, a ze kterých se občas dozvídáme informace o zde pochovaných vojácích.

Jak probíhají takové vykopávky?
Výzkum probíhá tak, že se napřed provedla skrývka na úroveň povrchu hřbitova. Pak se postupně vykopávají zásypy nalezených hrobů až na úroveň kostry, která je pak pečlivě začištěna a dokumentována. Poté kostru analyzují a vyzvedávají antropologové a kosti putují do archeologické laboratoře k očištění. Zvlášt zdlouhavý proces představuje odkrývání a dokumentace masových hrobů s větším množstvím těl. Nedílnou součástí výzkumu je také malé rypadlo nutné k jemnému dočišťování při skrývce zeminy, anebo dron s fotoaparátem, jehož pomocí se pořizují plošné fotografie a videa.

Kosti nesou stopy nemocí, zranění i pitev 

Co nejzajímavějšího jste zatím objevili?
Pro antropology jsou například zajímavé doklady různých nemocí na tělech zemřelých, třeba syfilis, tuberkulóza, skolióza, artritida, osteoporóza, doklady špatné výživy zemřelých nebo jejich vysoké fyzické zátěže v průběhu života. Výjimečně byly nalezeny také doklady zranění. Relativně četné jsou také doklady kraniální pitvy v podobě odříznuté klenby lebeční. Pro archeology je pak zajímavé opravdu široké spektrum předmětů spojených s vírou, zmíněné křížky s Kristem, medailonky z různých poutních míst po celé Evropě, růžence.

Vyzvednete všechny kosti? Budou pak vystaveny?
Cílem výzkumu je vyzvednout naprostou většinu zdejších ostatků, přičemž část z nich poputuje do depozitáře antropologického oddělení Národního muzea, zbytek kostí pak bude pietně přepohřben do nově zřízené hrobky na Olšanských hřbitovech. Kosti tak vystaveny nebudou. Předměty ze hřbitova, včetně vybraných náhrobků, se pak v budoucnu mohou stát součástí nějaké výstavy nebo budou publikovány.

Jak se vám pracuje v počasí posledních dní? V zimě a dešti?
Ačkoliv nám v průběhu roku počasí většinou, s výjimkou několika deštivých období, opravdu přálo, v současnosti se vhodné podmínky pro výzkum rychle zhoršují, což je také důvod ukončení prací teď na konci listopadu. V době dešťů pracujeme pod plachtami, ale v podmínkách, kdy by mělo začít nějak dlouhodobě mrznout, pracovat nemůžeme.

Myslíte, že v Praze existují ještě nějaká takováto archeologicky vděčná“místa, která byste mohli zkoumat?
Praha je jedna velká archeologická lokalita a zajímavé nálezy lze čekat nejen v jejím samotném historickém centru, ale i na jejích okrajích. Jen složení nálezů je rozdílné. Zatím co na okrajích se dají najdeme archeologické nálezy související s historií dřívějších vesnic nebo pravěkým osídlením, v centru je to nejčastěji středověk a raný novověk pražské aglomerace. Výzkum novověkého zaniklého hřbitova je spíše výjimečný, a ještě výjimečnější je odkryv masových hrobů. Já osobně si od takto vděčné lokality plné zemřelých vojáků rád odpočinu a vrátím se k nějakému standardnímu archeologickému výzkumu.

Hodnocení článku je 96 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto Archiv Martina Vyšohlída

Štítky hřbitov, archeologie, výzkum, antropologové, stavba, Karlín, Praha, masový hrob, Drbna.cz, Rakousko-uherská armáda, Národní muzeum, Evropa, Drážďany

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.