Fakt, že na Klárově existuje tajný podzemní objekt, poprvé vyplaval na veřejnost s povodněmi v roce 2002. Stojí tam už od začátku 60. let. Dodnes je ale téměř nemožné se do objektu dostat, a historie objektu je navíc stále plná tajemství.
Objekt K 111, jak se tajemná stanice nazývá, se stavěl od roku 1952 až do roku 1960. Pravděpodobně mělo původně jít o budoucí stanici metra, která ale může sloužit také jako vládní kryt v případě nebezpečí – vstup do objektu se nachází hned vedle Strakovy akademie. Samotné metro ale začala Praha stavět až šest let po dokončení K 111 a z objektu se nikdy funkční stanice nestala.
Podle novináře a badatele Jaroslava Mareše, který se objektem dlouhodobě zabývá, je Klárov příliš hluboko na to, aby se dal připojit k metru A. „Stanice byla tak hluboko, protože se Stalin chystal na třetí světovou válku a stavělo se podle sovětského vzoru. Mělo to být monumentální metro v hloubce 70, 80 metrů,“ popsal tehdejší motiv výstavby v podcastu U kulatého stolu. „Tu stanici potom nepoužili, protože byla tak strašně hluboko, že prokopat tunely od té nové trasy by bylo daleko dražší než postavit Malostranskou znovu.“
Čtvrtek, 23. července 2020, 19:00
V posledních měsících se do mediálního prostředí v Praze dostává výstavba čtvrté linky metra. Ta má vést z Náměstí míru přes Kačerov na Písnici. Historie plánování této linky ale sahá hluboko do minulosti.
Kromě Klárova se plánovaly také další kryty, ty ale nikdy nevznikly. „Namalovali hrozně hluboké metro a nejdřív chtěli postavit stanice, které měly sloužit jako kryty u významných továren. Ty byly tehdy právě ve Vysočanech nebo na Smíchově. Takže řekli: postavíme kryty a postavíme je ve tvaru stanic, tunely doděláme později,“ uvedl Mareš.
O K 111 se zajímá také bývalý archivář Dopravního podniku Pavel Fojtík. O objektu dokonce píše ve své knize Fakta & legendy o pražské hromadné dopravě. Pamětníci prý pamatují, že v první polovině padesátých let se někde čas od času objevily dřevěné bedničky od výbušnin s nápisem Metro Praha. „Nenašli jsme ale zatím žádný spolehlivý doklad o tom, že by v místech, kde naše tajemná „stanice“ byla, byla kolem roku 1953 trasa reálně navrhovaná alespoň nějakou studií. Snad jen zákres ve směrném územním plánu z roku 1955 se zhruba blíží polohou této stanici. Ale v té době se zde už dva roky stavělo…,“ píše Fojtík.
Stanici původně spravovalo Ministerstvo vnitra, v sedmdesátých letech ale správu předalo Dopravnímu podniku. Společnost kryt využívala během stavby linky A jako technologické centrum. Stejný účel má i dnes, veřejnosti i médiím je ale na rozdíl od dalších technologických center stále nepřístupný.
Jaroslav Mareš je zatím jediným televizním reportérem, který se do krytu dostal. Ze stanice v roce 2014 pořídil několik záběrů. Podívejte se, jak tajemný prostor vypadá.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
