Architekta Jana Kotěru, od jehož narození v sobotu uplynulo 150 let, ode dneška připomíná historická tramvaj, jež po něm byla dnes pojmenována. Tramvaj Škoda 15T s číslem 9323 tak bude upomínkou na brněnského rodáka a autora řady staveb, moderních interiérů a nábytkových kusů. V muzeu městské hromadné dopravy ve Vršovicích dnes kromě představení tramvaje pokřtili novou knihu vydávanou Dopravním podnikem hl. m. Prahy s názvem 13 + 1 příběh 130leté petřínské lanovky.
Premiérové jízdy od Vysoké školy uměleckoprůmyslové (ÚMPRUM) k Muzeu městské hromadné dopravy ve Vršovicích se účastnili architektovi potomci i zástupci dopravního podniku. V muzeu je totiž jedno z dalších Kotěrových děl - "primátorská" tramvaj evidenčního čísla 200 z roku 1900.
K nejznámějším secesním stavbám a projektům Jana Kotěry patří Peterkův dům na Václavském náměstí nebo řada vil a náhrobků. Dále Národní dům v Prostějově nebo vodojem Vršovické vodárny. Jeho poslední větší prací byla budova Právnické fakulty Univerzity Karlovy, kterou po Kotěrově smrti dokončil jeho spolupracovník Ladislav Machoň.
Kotěra studoval od roku 1894 na vídeňské Akademii výtvarných umění u rakouského urbanisty Otto Wagnera. V roce 1897 Kotěra odjel na roční stipendijní pobyt do Itálie. Jeho styl tedy na jedné straně ovlivňoval wagnerovský modernismus a na druhé straně italsky orientovaný klasicismus.
„Přes geometrickou podobu secese a jednoduché linie racionální moderny se nakonec dopracoval ke stavbám v duchu moderního klasicismu," shrnují Kotěrův architektonický styl plakáty, které si může cestující čísla 9323 přečíst.
„Mezi jeho blízké přátele patřili sochaři Stanislav Sucharda a Jan Štursa, nakladatel Jan Laichter nebo slovinský architekt Jože Plečnik," dále uvádí naučné plakáty.
V sobotu si výročí jeho narození připomněl i happening v Brně. Pořadatel Petr Svoboda z Národního památkového ústavu na něm připomněl, že byť v Brně žádné Kotěrovy významné stavby nestojí, do podoby města se podepsal výrazně prostřednictvím svých žáků Josefa Gočára nebo Bohuslava Fuchse. Další jeho žák František Lýdie Gahura zase utvářel podobu moderního Zlína.
Autoři ČTK | Foto Honza Groh (Jagro), CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
