Sto tisíc aut pod okny. Pražská vilová čtvrť se proměnila v místo, kde odumírají plicní buňky

Kdo míří z Prahy na Drážďanskou dálnici D8, projíždí ulicí V Holešovičkách. Jen málokterý řidič si však uvědomí, že v domech podél silnice nesídlí pouze firmy, ale žijí v nich lidé. „Je to život na dálnici, ne na městské třídě,“ popisuje Jan Varga, který tady bydlí již 46 let. Zahraniční města jako Madrid nebo Hamburk podobné problémy dávno vyřešila zahloubením dopravních tepen pod povrch, ale vedení Prahy na stížnosti obyvatel neslyší a řešení odkládá.

Ještě v šedesátých letech tady byla vilová čtvrť s ovocnými sady a zahrádkami. „Jako děti jsme v zimě sáňkovali na ulici, chodili nakupovat do místních obchodů a rodiče jezdili po ulici s kočárky na procházku. Byla to pohodová čtvrť,“ vzpomíná dnes již bývalý rezident Jan Wagner, který se z ulice natrvalo odstěhoval před třemi lety.

Zmizely služby i občanská vybavenost

Proměnu přinesla 70. léta, kdy čtvrť proťala Severojižní magistrála. Situace se ovšem značně zhoršila po otevření tunelu Blanka v roce 2015. Tehdy se počet projíždějících aut skokově zvýšil na sto tisíc denně.

„Blanka způsobila, že místo 65 tisíc aut jezdí denně přes sto tisíc. To je extrémní nárůst, který úplně zdevastoval život v ulici,“ uvádí Michal Trník, předseda občanského spolku Holešovičky pro lidi, který se již dlouhá léta situaci snaží řešit.

Lidé bydlících V Holešovičkách a okolních ulicích popisují, že na domech se usazuje černý prach a nedá se vyvětrat. „Okna můžete otevřít v noci, ale nevyvětráte, smog a hluk je tam po celou denní dobu,“ popisuje Varga.

Situace je o něco lepší, jen když hodně fouká. Hluk ale neustává ani ve večerních hodinách. „V noci jsem spal se špunty v uších,“ popisuje Wagner. Jan Varga bydlí v domě se zahradou, na které kvůli hluku zase nelze odpočívat. „Na zahradě si večer ke grilování nesednete, silnice hučí pořád. Jediný klid nastane, když napadne sníh. Auta jedou potichu – jinak je to nekonečná řeka hluku,“ popisuje.

Provoz navíc zvyšuje nebezpečí pro chodce. Rezidenti popisují, jak motocykly během dopravní zácpy jezdí po chodníku. Centrum dopravního výzkumu od začátku roku zaznamenalo v ulici přes třicet dopravních nehod.

Dopravní zátěž se promítá do života celé čtvrti. „Když jsem se tam nastěhovala v roce 1989, byla to rezidenční čtvrť. Byla tam školka, škola, obchody. Během dvaceti let ale zmizely jak služby, tak občanská vybavenost,“ vzpomíná Vladimíra Marianovská, která do roku 2019bydlela v ulici Na Truhlářce.

Pomůže, když prší

Rezidenti jsou kvůli projíždějícím autům dlouhodobě vystaveni špatné kvalitě ovzduší. „Děti, které V Holešovičkách vyrůstají, mají velmi často astma nebo jiné dýchací potíže. Můžeme přemýšlet nad tím, zda je to přímá, nebo nepřímá souvislost, ale podle všech dostupných studií nemáme důvod nevěřit, že je to s tím spojené,” popisuje Michal Trník.

Organizace Senzor vzduchu a Český hydrometeorologický ústav v letošním roce v lokalitě prováděly měření kvality ovzduší, které ukázalo, že hodnoty oxidu dusičitého v ulici nesplňují zákonem stanovený limit. Ten pro oxid dusičitý činí průměr 40 mikrogramů na metr krychlový vzduchu za rok, V Holešovičkách senzory naměřily průměr 57,3 mikrogramu za rok.

Dopady znečištěného ovzduší na lidské zdraví nastiňuje výzkumný projekt Ambiex z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR. Vědci zkoumali, co udělá pražský vzduch s lidskými plicními buňkami. V Holešovičkách kvůli tomu postavili speciální přístroj, který několik dní simuloval vdechování místního ovzduší. Už po krátké době se na buňkách projevilo výrazné poškození a část z nich zcela odumřela.

Výsledek překvapil i samotné vědce. Pokus proto zopakovali, přičemž výsledky dopadly podstatně lépe. „V době, kdy jsme experiment prováděli, bylo deštivé počasí, což má vždy pozitivní vliv na znečištění ovzduší. Současně byla v oblasti dopravní omezení, takže automobilový provoz byl slabší. To byly důvody, proč byla kvalita ovzduší dočasně lepší. Reálně se ale v lokalitě nic nezměnilo, byla to jen shoda okolností,“ popisuje Pavel Rössner, vedoucí Oddělení toxikologie a molekulární epidemiologie Ústavu experimentální medicíny AV ČR.

Experimentální část projektu již skončila. Nyní vědci analyzují získaná data. „Výsledky z opakovaného experimentu V Holešovičkách jsme vyhodnotili zatím jen předběžně, definitivní závěry teprve budeme mít,“ dodává Rössner.

Kvalitu ovzduší nikdo neměří

Nezaujatý pozorovatel by očekával, že v natolik rizikové lokalitě budou odpovědné úřady sledovat kvalitu ovzduší velmi pečlivě. Nic takového se však neděje. Stanice Státní sítě imisního monitoringu V Holešovičkách zatím navzdory varovným hodnotám nestojí.

Ulice se nicméně má ještě v letošním roce zapojit do projektu MI-TRAP, jehož se účastní zhruba deset Evropských měst. Kvalita ovzduší se bude měřit například v Aténách, Lisabonu, Florencii, Milánu, Berlíně, Curychu nebo Kodani.

„Měření na stávající lokalitě V Holešovičkách bude probíhat ve spolupráci s Ústavem chemických procesů AV ČR. Měření bude probíhat vždy paralelně ve dvou evropských městech, Praha je naplánována na období říjen 2025 až únor 2026,“ uvádí Václav Novák, vedoucí oddělení Informační systém kvality ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu.

Přesun stanice Státní sítě imisního monitoringu se do Holešoviček uskuteční až po tomto termínu. „Vzhledem ke složitosti stavebního řízení v Praze (bude potřeba stavební povolení na elektrickou přípojku a na stavební úpravy na vybrané lokalitě, pozn. aut.) předpokládáme realizaci v  polovině roku 2026. Teď jsme ve fázi výběru firmy na realizaci stavby,“ dodává Novák

Řešení, jak v lokalitě zlepšit život rezidentů, je přitom na stole několik let. Společnost Satra už v roce 2015 vytvořila projekt na zahloubení ulice. Lokalita se ale do dnešních dní dočkala pouze menších úprav. Spolek Holešovičky pro lidi se proto snaží situaci řešit soudní cestou.

Soud dal spolku za pravdu

Aktuálně se v souvislosti se situací v ulici řeší dva soudní spory. Jeden kvůli neplnění emisních limitů a další kvůli kolaudaci tunelu Blanka, která podle spolku nesplnila podmínky stavebního povolení. „První spor běží ještě z dob původního sdružení před námi už přibližně 17 let. Někteří rezidenti Holešoviček žalují magistrát za neplnění emisních limitů na ovzduší a hlukových limitů. V případě druhého soudního sporu jsme jako spolek zažalovali kolaudaci tunelu Blanka, že nesplnila své vlastní stavební povolení,“ uvádí Trník. Soud dal spolku za pravdu a tunel Blanka již potřetí přišel o kolaudaci, v současnosti funguje v režimu předčasného užívání.

Podle Magistrátu hlavního města Prahy zrušil Městský soud v Praze aktuální kolaudační rozhodnutí ryze z formálního důvodu. „Soud neměl ve spise doklady, které byly v jiném spise. Tato věc tak nemohla mít za následek nesprávnost kolaudačního rozhodnutí. Stavba je po formální stránce nyní opět v režimu institutu předčasného užívání. Nyní tedy bude nutné vyřešit nové kolaudační rozhodnutí, které vydá PKD,“ uvádí mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Řešení? Magistrát vyměnil okna a vybírá pokuty

Praha se prý situaci v ulici snaží řešit. „Hlavní město provedlo v rámci stavby městského okruhu protihluková opatření na objektech v ulici V Holešovičkách a okolí. Byla provedeno položení tichého asfaltu, snížení maximální povolené rychlosti ze 70 kilometrů za hodinu na 50 kilometrů a instalace oboustranného úsekového měření,“ popisuje Hofman. K tomu byla celkem ve 113 objektech v lokalitě vyměněna okna. Podle rezidentů se jedná pouze o kosmetické úpravy.

Pro ulici V Holešovičkách se údajně připravuje také projekt ozelenění. „Projekt realizuje Technická správa komunikací. Tento projekt má zvýšit množství zeleně podél komunikace, což pomůže zachytávat prachové částice a zlepšit mikroklima v ulici,“ tvrdí Zdeněk Hřib, první náměstek pro dopravu. Detaily projektu ani termín zhotovení technická správa komunikací nicméně nesdělila.

„V dané lokalitě se nepřipravuje pouze samotná výsadba zeleně, ale jedná se o komplexní projekt, který je navíc úzce koordinován s dalšími záměry, včetně projektu Dopravního podniku hlavního města Prahy. Vzhledem k tomu, že o finální podobě projektu stále probíhají jednání se všemi zúčastněnými stranami, nebudeme se v této fázi k projektu blíže vyjadřovat,“ uvádí Barbora Lišková, mluvčí Technické správy komunikací.

Podle Hřiba se prý vzduch v lokalitě v již důsledku zavedených opatření zlepšuje. „Dlouhodobá měření ukazují, že kvalita ovzduší v oblasti se v posledních letech paradoxně mírně zlepšila, a to i přes přetrvávající dopravní zátěž. Kromě jiného je to důsledek již provedených opatření, jako je snížení a měření rychlosti dopravy nebo úprava jízdních pruhů a řazení,“ uvádí Zdeněk Hřib.

Z čeho Hřibovo tvrzení vychází, není zcela jasné. Jediná měření v oblasti zadaná přímo magistrátem proběhla před otevřením a po otevření tunelu Blanka. Stálá měřicí stanice, jak bylo uvedeno výše, v ulici nestojí. Městská část Praha 8 se ani po několika týdnech urgencí k situaci nevyjádřila.

Zahloubení ve hvězdách

Předseda spolku Holešovičky pro lidi Michal Trník se domnívá, že ozelenění ulice nebude mít pro život v oblasti žádný význam. „Pokud v lokalitě zůstane úplně stejná dopravní situace, stromy ani lavičky ji nevylepší. Zahloubit silnici nám přijde jako nejlepší kompromis, ze kterého by měli prospěch všichni. Pokud by se silnice zahloubila, nahoře by mohla začít výstavba nové čtvrti,“ popisuje.

Praha se zahloubením teoreticky souhlasí, ale s provedením otálí. V plánu je totiž začít řešit lokalitu Holešoviček až po dostavbě Pražského a Městského okruhu. Kdy však ke zmíněným dostavbám dojde, se neodváží odhadovat vůbec nikdo.

„Systémovým řešením dopravního zatížení oblasti bude dokončení městského okruhu včetně Libeňské spojky a dokončení Pražského okruhu. Realizace zahloubení přichází v úvahu po dostavbě městského okruhu včetně Libeňské spojky, a to z důvodu momentální neexistence dopravní alternativy v této části Prahy,“ uvádí mluvčí Hofman.

Magistrát slibuje, že po dostavění okruhů bez zahloubení ulice V Holešovičkách dojde v lokalitě ke zlepšení, pročež dojde k odvedení tranzitní dopravy, a tím se i prý zlepší i situace s emisemi a hlukem. Pražský okruh má být v optimistické variantě dokončen v roce 2031. Městský okruh dokonce ještě ani nemá předběžný termín začátku prací.

Hřib: „Na Městský okruh musí přispět stát“

„Dostavba Pražského okruhu i Městského okruhu je reálná a patří mezi strategické infrastrukturní priority hlavního města. U Městského okruhu ale platí, že na jeho financování musí přispět stát – Praha sama na takto náročný projekt prostředky nemá. Časový horizont realizace závisí na státních i městských investicích a na majetkoprávní přípravě, přičemž očekávaný začátek prací je do roku 2030,“ tvrdí první náměstek magistrátu Zdeněk Hřib.

I zahloubení ulice V Holešovičkách by bylo pro město poměrně nákladné. „Poslední odhad se pohyboval kolem devíti miliard korun. Samotné zahloubení by znamenalo také přeložit kapacitní stoku. Další obtíží je nutnost provést zahloubení za provozu,“ popisuje Vratislav Filler, dopravní expert ze spolku AutoMat. Tunel Blanka vyšel na zhruba 37 miliard korun.

Jiná možnost, jak danou lokalitu zklidnit, ale podle Fillera neexistuje. „Navazující záměry tunel Blanka a pokračování Městského okruhu dnes prakticky nenabízejí jinou možnost, takže k řešení mělo dojít už s jejich realizací a přípravou,“ dodává.

Pražský Institut plánování a rozvoje zatím pracuje na tom, aby zahloubení vůbec šlo provést. „Máme připravenou změnu územního plánu, která by zahloubení této dopravní tepny umožnila. Změna je ve fázi před společným projednáním,“ říká Marek Vácha, specialista pro meziměstskou strategickou spolupráci IPR.

Praha získá stavební povolení ke stavbě městského okruhu pravděpodobně až za dva roky. V současnosti probíhá přepracování projektových dokumentaci staveb Městského okruhu a Libeňské spojky. „Tento krok byl nutný kvůli změně stavebního zákona, která nám umožnila získání povolení záměru stavby zkrátit o dva roky, neboť se původně počítalo se získáním tohoto povolení až v roce 2029,“ dodává Hofman.

Někteří to vzdali, jiní nechtějí

Pokud se obyvatelé Holešoviček někdy zahloubení skutečně dočkají, nebudou první, komu tunel ulevil. Zahloubení přineslo zlepšení kvality bydlení už v mnoha městech.

„Kombinaci zahloubení stávajících komunikací nebo tunelů v zahraničí najdeme, například Barcelona takto uvolnila prostor celému náměstí,“ uvádí Filler. V Madridu se podařilo zakrýt hlavní dopravní okruh M30, nad nímž vznikly parky a promenády, které dnes patří k nejvyužívanějším veřejným prostorům ve městě.

Hamburk zahloubil část dálnice A7 a na jejím povrchu vyrostly nové obytné bloky se zelení. Podobnou cestou se vydal i švýcarský Curych, který postupně zakrývá tranzitní tahy, aby ochránil rezidenty před hlukem a emisemi. Tyto projekty ukazují, že i velké dopravní tepny v srdci města lze přetvořit na prostor, kde se dá znovu žít.

Podle Fillera ovšem takové proměny mohou přinést problém jinde. „Jedná se o velmi nákladná řešení s negativy, jako jsou vyústění takových komunikací, mnohdy s řadou ramp, a koncentrací škodlivých imisí. Pozitivní efekt je omezený jen na místo samotného zahloubení,“ dodává Filler.

Záleží i na tom, zda se jedná o centrum města, nebo periferii. „Lepším řešením bývá zklidňování dopravy, výsadba zeleně a snížení kapacity dané komunikace nebo její úplné zrušení. To má síťový pozitivní efekt v podobě snížení provozu i v širokém okolí, jako to udělali například v Utrechtu, kde vrátili na místo dálnice původní vodní kanál,“ vysvětluje Filler.

Rezidenti oblasti Holešoviček do zlepšení situace v brzké budoucnosti moc nadějí nevkládají. „Jsem asi skeptický, ale je mi skoro padesát a myslím, že se toho tunelu nedožiji. A jestli tady vydržím, je otázka. Začínám přemýšlet, že taky odejdu. Ale zatím to nechci vzdát, protože moje děti jsou tu od narození, já vlastně také, a proto se snažíme nějakým způsobem za toto místo bojovat,“ říká Jan Varga.