První lanovka v Praze i v českých zemích, která zahájila provoz 31. května 1891, nevedla na Petřín, ale spojovala vltavské nábřeží s Letenskou plání. Teprve o dva měsíce později přivítala první cestující také dodnes fungující dráha vedoucí z Malé Strany na známý pražský vrch. Obě lanovky přitom pracovaly na stejném principu - do nádrže sestupujícího vozu se napouštěla voda, která se dole vypouštěla poté, co její hmotnost vytáhla druhý vagon nahoru. Až později se uplatnil elektrický pohon.
Lanová dráha vznikla u příležitosti Zemské jubilejní výstavy a na Letné navazovala na Křižíkovu tramvaj, která vozila návštěvníky výstavy. Její 109 metrů dlouhá trať překonávala výškový rozdíl 40 metrů a jízda trvala necelé dvě minuty.
Jízdné nahoru stálo 3 krejcary, dolů 2 krejcary. Lanovka měla později i společné jízdenky s Křižíkovou elektrickou dráhou na Letné, která byla uvedena do provozu v červenci 1891 a jezdila sezonně do roku 1900.
Letenská i petřínská lanovka byly původně poháněny systémem takzvané vodní převahy, který fungoval tak, že do nádrže vozu v horní stanici byla napouštěna voda a v dolní stanici pak vypouštěna. Těžší vůz sjíždějící do dolní stanice tak vytáhl méně hmotný druhý vagon mířící nahoru. V letech 1902 až 1903 byla letenská lanovka elektrifikována.
Během první světové války byl provoz lanovky zastaven a v roce 1926 ji nahradily kryté pohyblivé dřevěné schody připomínající dnešní eskalátory. Tyto schody na Letné fungovaly jen do roku 1935, dodnes se ale dají ve svahu najít zbytky terénních úprav
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.