Praha 10 nemá vhodnou budovu pro komunitní centrum squatterů

„Koncem ledna jsme se s nimi (squattery) sešli a konstatovali, že MČ Praha 10 nemá žádný vhodný objekt, který by splnil požadavky squatterů na vznik autonomního komunitního centra," řekl starosta městské části Martin Valovič (ODS). Squatteři pak na sociálních sítích uvedli, že se rozhodli ve vyjednávání s radnicí nepokračovat a že i když v Praze 10 sociální centrum nebude, prázdných domů je všude mnoho.

Squatteři obsadili prázdný bytový dům v Malínské ulici v sobotu 26. listopadu před polednem. Na místo následně dorazili i policisté a zástupci Prahy 10, která má budovu ve správě. Po několikahodinovém vyjednávání nakonec squatteři souhlasili, že budovu opustí výměnou za schůzku se starostou, která se uskutečnila začátkem prosince. Skupina na ní prezentovala svůj projekt komunitního centra a Valovič následně uvedl, že radnice se bude projektem zabývat a případně vytipuje vhodné prostory, které by mohla skupině nabídnout.

Skupina Opravdu Dobré Squaty vznikla jako reakce na vyklizení Autonomního sociálního centra Klinika v lednu 2019. Budovu někdejší plicní kliniky v Jeseniově ulici na Žižkově obsadili aktivisté v prosinci 2014, později měli objekt v bezplatné výpůjčce. Když smlouva vypršela a budovu získala Správa železnic, nechala ji vyklidit exekutorem.

V Praze je více zanedbaných budov, které se stávají cílem squatterů. V posledních letech vedle bývalé kliniky v Praze 3 obsadili například v roce 2018 na několik dní usedlost Šatovka v Šáreckém údolí nebo o rok dříve na necelý den dvě budovy na rohu ulic Hybernská a Senovážná. Za první pražský squat bývá označována budova Zlatá loď obsazená v roce 1990. Postupně vznikaly další, mezi nejznámější patří vila Milada v Praze 8, bývalé statky Ladronka v Praze 6 a Cibulka v Košířích či bývalá dělnická kolonie Buďánka v Praze 5. Tam všude proti squatterům zasahovala policie, mnoho z nich skončilo před soudem.