Třetina žáků v Praze trpí podle průzkumu úzkostmi, pětina potřebuje odbornou pomoc

Průzkum připravilo Centrum sociálních služeb Praha a zpracovala agentura Anreva Solution. Na dotazník na konci minulého roku odpovědělo 10 238 žáků ve věku 11 až 21 let z pražských základních škol, středních škol a gymnázií.

„Nejsou to taková čísla, která bychom s radostí ukazovali, ale jsou to čísla, která musíme slyšet, a se kterými musíme pracovat. A snažit se, aby se co nejrychleji zlepšovala,“ řekla na tiskové konferenci k výsledkům náměstkyně primátora pro oblast sociálních věcí a zdravotnictví Alexandra Udženija (ODS).

Jedna z oblastí se týká celkové spokojenosti, obsahuje otázky jako zda se žáci na něco těší nebo zda za poslední dva týdny zažili něco hezkého. „Máme segment dětí, které odpovídají, že ne. Nemají radost ze života, neužívají si život,“ konstatoval vedoucí výzkumu Roman Petrenko. Takových dětí byla po covidu třetina, dnes je to 21 procent dotazovaných. A ti potřebují odbornou pomoc.

U dívek jsou výsledky horší, podle Petrenka je to tím, že jsou schopny o svých problémech víc mluvit.

Přes deset procent žáků má příznaky těžké úzkosti, odbornou intervenci doporučili třiceti procentům. Problémy spojené s depresemi se projevují tím, že žák není schopen chodit do školy nebo má velmi nepravidelnou docházku. Výrazné příznaky má 7 procent, středně těžké 12 procent a střední dvacet procent.

V průzkumu se zabývali i délkou spánku žáků. „Máme žáky, kteří jsou unavení, během vyučování usínají. Když se zeptáme, proč tomu tak je, přiznávají se, že šli pozdě spát nebo se opakovaně budí, zažívají noční múry,“ informoval Petrenko.

Víc než třicet procent uvedlo, že spí méně než 6 a půl hodiny, což je považováno za kritický nedostatek spánku a dochází ke zhoršování kognitivních funkcí.

Další z oblastí, kterou průzkum pokryl, jsou vztahy ve škole. Dobře ve třídě se cítí 25 procent žáků. „Nemáme žádný číselný důkaz, že by se tak situace ve školách z hlediska vztahů mezi žáky, že by přibývalo šikany nebo se zvyšovalo ubližování mezi žáky. S nějakou formou šikany nebo ubližování se setkáváme na denní bázy, ale stejně tak to bylo před pěti či dvaceti lety,“ sdělil Petrenko.

Problém ale Petrenko vidí v nedostatečné důvěře v pedagogy. Přes padesát procent žáků nemá ve škole žádného dospělého, kterému by se mohlo svěřit.