Druhý cizí jazyk je zásadní pro rozvoj žáků i země, říká odbornice
Výuka druhého cizího jazyka na základní škole přináší nejen znalost samotné řeči, ale také poznání odlišného kulturního prostředí. Otevírá navíc širší možnosti pracovního uplatnění, říká Olga Nádvorníková, propagátorka výuky cizích jazyků a spoluautorka projektu interaktivní mapy francouzštiny v České republice. Vládní koncepce, která počítá se zrušením povinnosti školáků učit se druhý jazyk, by podle Nádvorníkové měla dalekosáhlé důsledky.
Na Slovensku poklesl po změně počet žáků, kteří studují dva jazyky
„Znalost dalších cizích jazyků je nejenom pro ekonomický, ale i jiný rozvoj země strašně důležitá,“ uvedla Nádvorníková. Omezení výuky by vytvořilo celou generaci „dospělých lidí, kteří by se za celou školní docházku nesetkali s jiným cizích jazykem než s angličtinou,“ dodává výzkumnice z Filozofické fakulty Karlovy univerzity, která tento týden u příležitosti dne frankofonie převzala francouzský Národní řád za zásluhy.
Nádvorníková poukazuje na zkušenosti ze sousedního Slovenska, kde zrušili další cizí jazyk v roce 2015. „Po této změně na Slovensku klesl počet žáků, kteří se učí další cizí jazyk, o 30 procentních bodů. Úbytek navíc není distribuovaný rovnoměrně,“ upozornila Nádvorníková. Nejvíce podle ní dopadl na sociálně slabší rodiny a odlehlejší regiony. „Svědectví učitelů a ředitelů škol z praxe v Česku ukazuje, že vývoj by tu byl velmi podobný,“ uvedla.
Výuku cizích jazyků dnes činí jednoduššími a přitažlivějšími moderní technologie. Studenti si mohou například telefonovat nebo povídat přes video o svých zálibách, jen v cizím jazyce, popisuje aktuální možnosti jazykových výměn Nádvorníková.
Cizí jazyky otevírají cestu k lepší budoucnosti
„Žák se seznámí s jinou jazykovou a kulturní realitou. V okamžiku, kdy touto jazykovou výukou neprojde, tak se za celou školní docházku nesetká s žádným jazykem členské země Evropské unie. Jak chceme podporovat myšlenku jednoty Evropské unie, když si vytvoříme velkou skupinu dospělých, kteří se s tou realitou nikdy nesetkají?“
Proti dobrovolnosti výuky druhého cizího jazyka se staví i Kristýna Křížová, předsedkyně Spolku bývalých studentů českých sekcí ve Francii, vzdělávacího programu, který umožňuje mladým Čechům studovat na francouzských školách. Cizí jazyky podle ní rozvíjí osobnosti žáků a studentů, zlepšují jejich všeobecný rozhled i budoucí pracovní uplatnění.
„Učit se cizím jazykům může být klíčovým momentem na cestě k lepší budoucnosti. Osobní příběhy nemála studentů sekcí ukazují, že cizí jazyk, v tomto případě francouzština, otevřela žákovi šance vypracovat se z komplikovaného sociálního prostředí a srovnala tak příležitosti na startovní čáře života,“ uvedla Křížová.
Volitelnost druhého jazyka by se mohla ve školách objevit v roce 2024
Absolventi českých sekcí ve Francii hovoří v průměru 5,3 jazyky, vyplynulo z loni zpracovaného průzkumu mezi 157 bývalými studenty tohoto stoletého studijního programu. Vedle nezbytné češtiny a francouzštiny umí anglicky a nejčastěji také španělsky nebo německy. Celkem se v anketě objevila znalost 27 jazyků. Polovina respondentů vypověděla, že francouzština sehrála v jejich profesní kariéře zcela zásadní roli. Během profesní dráhy se tito absolventi uplatnili v Evropě i jinde ve světě.
Koncepci pro změny v takzvaném rámcovém vzdělávacím programu začali experti na ministerstvu školství připravovat v září 2021. Plán počítá i se zavedením volitelnosti druhého cizího jazyka. První školy by mohly výuku upravit od září 2024.
