Záliba v jízdě na skateboardu může být poměrně komplikovaná v případě, že žijete ve velkém městě plném provozu a lidí. Skateboardy jsou tam nejen nepraktické, ale mnohdy i nežádané, a často dokonce i zakázané. Víte ale o tom, že i v Praze se dá skate užít opravdu na „plné koule“?

Před 60 lety, 29. května 1960, přestalo dopravě sloužit železniční nádraží Praha-Vyšehrad, které bylo zprovozněno 15. září 1872. Secesní budova nádraží na takzvané Pražské spojovací dráze mezi hlavním a smíchovským nádražím od té doby chátrá, byť bylo vyhlášeno národní kulturní památkou, stejně jako dřevěná čekárna. Ta byla v roce 2008 protizákonně zbourána a roku 2014 byla zrušena i výhybna a kolejiště připadlo do obvodu železniční stanice Praha-Smíchov.

Hasičské jednotky zasahovaly dnes po sedmé hodině ranní u požáru odpadu v opuštěné drážní budově vedle bývalého nádraží Vyšehrad. Požár se nerozšířil do historické budovy nádraží a nezpůsobil žádnou škodu.

Nové poznatky z posledních dvou archeologických výzkumů na pražském Vyšehradě shrnou publikace pro odbornou i laickou veřejnost. V roce 2018 archeologové zkoumali pozůstatky kostela z 10. až 11. století nedaleko vyšehradské baziliky svatého Vavřince, který podle nich nebyl zřejmě nikdy dokončen. Při druhém průzkumu objevili doklady o raně středověké dílně na výrobu zlata a stříbra. V Praze by letos měla být konference věnovaná tématu panovnických rezidencí. V rozhovoru to řekl archeolog a egyptolog Ladislav Varadzin z Archeologického ústavu AV ČR.

Lidem se dnes a v neděli v Praze otevře deset podzemních prostor. V rámci čtvrtého ročníku akce Na den pod zem se budou moct podívat do dosud nezpřístupněných Podolských kasemat na Vyšehradě nebo protiatomového krytu v tunelu spojujícím Žižkov s Karlínem. Rezervace na prohlídky jsou sice podle pořadatelů plné, ale místa se mohou na poslední chvíli uvolnit. Zájemci by tak měli sledovat web Nadenpodzem.cz a facebookovou stránku akce. Příležitost prohlédnout si podzemí Prahy bude ještě o víkendu 14. a 15. března.

Bývalé nádraží Vyšehrad ve Svobodově ulici v Praze 2 je kulturní památkou a přesto od osmdesátých let chátrá. Aktuální plán pražského magistrátu je takový, že chce budovu vyšehradského nádraží dostat do svých rukou, vlastník za budovu požaduje 117 milionů korun, ale magistrát říká, že ve hře je i vyvlastnění památky.

Hasiči, policisté i záchranáři vyjížděli ve čtvrtek v deset hodin večer k vyšehradským hradbám. Podle hlášení měla z několikametrového opevnění spadnout žena, která se při dopadu zranila. To se také při příjezdu na místo potvrdilo. Celá záchranná akce trvala jen zhruba půl hodiny.

Praha přivítala nový rok videomappingem na budovu Národního muzea. Projekci s názvem My, Praha sledovaly tisíce lidí, které zaplnily celé Václavské náměstí. První projekce se uskutečnila v 18:15 a další následují 19:15 a 20:15. Akce nahradila tradiční novoroční ohňostroj organizovaný pražským magistrátem. Přesto se ale od 18:00 uskutečnil novoroční ohňostroj odpalovaný z bastionu nad parkem Folimanka, nad kterým převzala záštitu Praha 2 a který byl financován z veřejné sbírky.

Praha letos zažije zvláštní situaci. Magistrát se rozhodl nepokračovat v tradici novoročního ohňostroje a místo toho zvolil k přírodě a především zvířatům šetrnější variantu - audivizuální show promítanou na budovu Národního muzea. Jenže řada Pražanů proti tomuto rozhodnutí protestovala a na základě iniciativy spolku Ohňostroj pro Prahu vznikla sbírka. Ta byla nakonec úspěšná a centrum Prahy se i díky povolení městské části Praha 2 nebe nad Vyšehradem opravdu rozsvítí ohnivá show, a to přesně čtvrthodinku před videomappingem v centru.

Stovka lidí se 25. prosince před polednem sešla u hrobu spisovatele Karla Čapka na pražském Vyšehradě. Setkání se koná každý rok ve výroční den jeho úmrtí. Čapek zemřel 25. prosince 1938. Předseda pořádající Společnosti bratří Čapků Pavel Vespalec se v projevu zaměřil na vědeckofantastickou část spisovatelova díla, které je podle něho jedno z nejaktuálnějších.