Česko si dnes připomnělo 103. výročí vzniku samostatné republiky v roce 1918. Akce se konaly po celé zemi. Pietní setkání se po roční pauze způsobené pandemií koronaviru uskutečnilo také na pražském Vítkově. Covid ho ale ovlivnil i letos, bylo bez účasti veřejnosti. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve vyjádření pro novináře uvedl, že Česko by nemělo dovolit zásahy do své svrchovanosti, což podle něj nejvíc dělá EU. Unii ve svém projevu v Míčovně na Pražském hradě kritizoval i bývalý prezident Václav Klaus. Prezident Miloš Zeman se kvůli své hospitalizaci dnešních akcí neúčastní, předávání nejvyšších státních vyznamenání Hrad přesunul na 1. ledna. Hrad večer zveřejnil seznam oceněných.

Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN) se ohradila proti zpochybňování poskytované péče o prezidenta Miloše Zemana. Léčebný program každého pacienta včetně dietního režimu sestavují specialisté, uvedla na webu nemocnice její mluvčí Jitka Zinke. Někteří lékaři a odborníci v posledních hodinách v médiích zpochybňovali prezidentův jídelníček, jak o něm informoval jeho mluvčí. Server Deník N s odvoláním na tři zdroje uvedl, že prezidentův stav je vážnější, než jeho okolí uvádí.

Prezident Miloš Zeman stále zůstává v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN), kde jej navštívila jeho žena Ivana a kancléř Vratislav Mynář. Kvůlu dehydrataci zůstává Zeman hospitalizován již osmý den. Pražský hrad označuje jeho týdenní pobyt v nemocnici za rekondiční. Podle mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka má ve středu Zeman na zámku v Lánech naplánovány tři schůzky se zástupci vlády a opozice.

Podle mluvčí Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) Jitky Zinke byl dnes v dopoledních hodinách hospitalizován prezident Miloš Zeman. Bližší informace s odkazem na zákon však nesdělila. Ani Pražský hrad převoz prezidenta do ÚVN nezdůvodnil. Jako první na Zemanům pobyt v nemocnici upozornil server Novinky.cz. Ten zveřejnil video příjezdu prezidentské kolony do ÚVN a prezidenta, který novinářům zamával. Do ÚVN dnes přijel i Zemanův předchůdce Václav Klaus, lékaře podle svého mluvčího vyhledal kvůli vysokému tlaku.

Festival hrdosti Prague Pride se letos uskuteční od 2. do 8. srpna. Kvůli ochraně před případným šířením koronaviru se ale bude konat bez tradičního karnevalového průvodu Prahou. Sdělil to mluvčí pořádajícího spolku Prague Pride Daniel Zikmund. Jedenáctý ročník přehlídky o životě leseb, gayů, bisexuálů či translidí (LGBT+) nabídne stovku akcí.

V bazilice svaté Markéty na Břevnově v Praze 6 se dnes lidé budou moct rozloučit s Janem Sokolem. Zádušní mše za filozofa a signatáře Charty 77, který zemřel 16. února ve věku 84 let, proběhne od 15:30 hodin. Kvůli protipandemickým opatřením se v únoru zádušní mše mohla zúčastnit jen blízká rodina.

Ačkoli její manžel Emil byl jedním z nejslavnějších atletů historie, Dana Zátopková nežila pouze v jeho stínu. Sportovkyně, která zemřela 13. března 2020 ve věku 97 let, totiž sama získala zlato a stříbro na olympijských hrách či dva tituly mistryně Evropy. Po ukončení kariéry působila držitelka posledního světového rekordu hozeného dřevěným oštěpem jako trenérka a funkcionářka. V atletickém a společenském dění se vitální dáma angažovala i v pokročilém věku.

Exprezident Václav Klaus, který byl v pondělí pozitivně testován na koronavirus, patří k zarytým odpůrcům vládních opatření, nošení roušek i očkování. Na veřejnosti několikrát vystupoval bez roušky a v lednu se zúčastnil protestu na Staroměstském náměstí. Včera přednášel pro studenty Vysoké školy ekonomické, již během přednášky se však necítil dobře. Odjel proto na testy, které následně vyšly jako pozitivní na covid-19.

Občanské fórum (OF) bylo spontánně vzniklé politické hnutí. Stalo se hybatelem dění po pádu komunistického režimu a provedlo společnost prvními lety v demokracii. OF však dlouho nefungovalo a přesně před 30 lety, 23. února 1991, se rozpadl. Na jeho základě vznikly Občanská demokratická strana (ODS) a Občanské hnutí (OH), z nichž dodnes živá je pouze ODS.

Ve věku 84 let zemřel signatář Charty 77 a filozof Jan Sokol. Na svém facebooku o tom informovala Knihovna Václava Havla. Sokol v roce 1998 působil jako ministr školství, v letech 2000 až 2007 byl prvním děkanem Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Kromě působení v akademické sféře si lidé Sokola mohou pamatovat také jako prezidentského kandidáta.