Symbolické světlo pro Mariupol, ukrajinské město a jeho obyvatele těžce postižené válkou, se v úterý večer rozsvítilo na piazzettě u Národního divadla v Praze. Svíčky jako naděje pro bombardované město rozsvěcovali lidé také u dalších divadel v Praze i v jiných českých městech. Jako připomínka bombardování divadla v Mariupolu byl na piazzettě u Národního divadla vytvořen nápis Děti, který byl podle mnoha snímků a videí také u divadla v Mariupolu ve snaze zabránit shazování bomb.

Nakladatelství Unicorn Publishing připravuje digitální on-line kurzy pro ukrajinské děti (https://redmonster.net.ua), které rozšíří stávající edici kurzů Red Monster (https://redmonster.cz). Kurzy v ukrajinštině budou zdarma k dispozici všem ukrajinským dětem; těm, které opustily Ukrajinu, stejně jako těm, které na Ukrajině zůstaly. Kurzy postupně pokryjí kompletní učivo pro základní školy, podobně jako je tomu u české edice kurzů Red Monster. Zároveň vzniká i digitální on-line kurz češtiny pro Ukrajince. Všechny kurzy vytvoří ukrajinští učitelé, kteří uprchli do České republiky před válečným konfliktem.

Asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky se nejpozději do 14. dubna přestěhuje z Kongresového centra Praha do bývalého sídla Komerční banky ve Vysočanech. Budovu nedaleko stanice metra B Vysočanská městu zapůjčí zdarma developerská společnost Central Group, která zaplatí výdaje na energie.

„Jsem pro, aby stát razantněji bojoval s dezinformacemi, ale na druhé straně musí být takové věci podloženy zákony.“ Tak mluví zkušený novinář a šéfredaktor webu Aktuality.sk Peter Bárdy o přístupu Slovenska k boji s dezinformacemi. V rozhovoru pro Drbnu se rozpovídal také o tom, jak vražda jeho kolegy Jána Kuciaka změnila přístup slovenských médií k investigativní žurnalistice. Ta se po tragickém úmrtí mladého datového novináře stala součástí běžné práce většiny velkých médií.

V pražských Nuslích vznikla nástěnná malba s motivem holčičky schovávající se pod ukrajinskou vlajkou. Podepsána je streetartovým umělcem, který tvoří pod jménem ChemiS nejen v Česku, ale i ve světě. Malba vznikla během několika dní a pracovalo na ní několik lidí. Jeden z nich uvedl, že jde o vyjádření postoje proti válce na Ukrajině. Malba podle něj vznikla legálně po dohodě s majitelem domu.

Ve dvacítce pražských tělocvičen je v současné době umístěno zhruba 650 ukrajinských uprchlíků, dalších deset se pro nouzové ubytování připravuje. Přesunu uprchlíků do lepších podmínek by mohlo pomoci zavedení příspěvku na ubytování nebo jejich distribuce do ostatních krajů.

Darja Stomatová se narodila v roce 1992 v Kazachstánu. Do Prahy přišla, když jí bylo pět let. Vystudovala tři vysoké školy, mimo jiné žurnalistiku na Univerzitě Karlově. Darju lidé v poslední době znají jako reportérku, která přinášela aktuální informace z války na Ukrajině. Jak konflikt vnímá, jaké zprávy ji chodily během jejího pobytu v Charkově a jaký je její další pracovní plán? I o tom se rozpovídala v rozhovoru pro Pražskou Drbnu.

Svůj volný čas pro pomoc ukrajinským uprchlíkům nabídlo přes iniciativu Vlna pomoci už přes pět tisíc dobrovolníků. Pracují v asistenčních centrech i pro neziskové organizace. Příliv potřebných ale neustává, už koncem týdne bude potřeba zhruba dvojnásobný počet lidí.

Některé směnárny v centru Prahy začaly nabízet nákup ukrajinské hřivny za české koruny v kurzu kolem 100 hřiven za 60 korun. Ještě v pondělí si přitom ukrajinští uprchlíci v Česku prakticky nemohli směnit svoji hotovost v hřivnách za koruny. Možnosti směny byly ve směnárnách extrémně omezené a nevýhodné a v bankách nulové. Například jedna směnárna v Praze v pondělí vykupovala 100 hřiven za jednu korunu.

Aničce jsou čtyři. Uprchla s maminkou z domova, kde je válka. Tatínek tam ale musel zůstat a bojovat. V České republice obě získaly za pomoci organizace, která se stará o migranty, ubytování v české rodině. Určitě je to lepší než někde na ubytovně, ale Aničce je to vlastně jedno. Musí být neustále s maminkou, bojí se, že by ji také mohla opustit. Má strach z toho, co se dělo u ní doma, z prostředí, které nezná, z lidí, kterým nerozumí, a i z toho, co přijde. Moc si přeje, aby to všechno skončilo a všechno bylo jako dříve.