Lidé si dnes v Praze mohou prohlédnout Lichtenštejnský palác na Kampě i nedalekou zahradu sídla vlády - Strakovy akademie na Klárově. Dny otevřených dveřích ve vládních objektech pořádá o vybraných víkendech a státních svátcích Úřad vlády.

Na státní svátek 28. září se veřejnosti otevřou dveře Hygienické stanice hlavního města Prahy v Rytířské ulici. Den otevřených dveří bude probíhat od devíti do tří hodiny a seznámí návštěvníky s činností stanice historií hlavní budovy, které se přezdívá Stará rychta.

Stovky lidí dnes dorazily na Vypich v Praze 6, aby si připomněly bitvu na Bílé hoře z roku 1620. Od dnešního poledne si zde návštěvníci mohli například poslechnout hudební představení a podívat se na ukázku dobového lékařství. Samotné rekonstrukce bitvy se zúčastnila asi tisícovka zbrojnošů z Česka i ze zahraničí. Bojovat se bude ve stejném čase i v neděli.

Legendární snímek „mlhoviny v Andromedě“ vznikl přesně před sto lety v noci z 12. na 13. září 1923. Podle odborníků sehrála v tomto případě obrovskou roli náhoda. Když astronom Josef Klepešta exponoval snímek, proletěl zorným polem dalekohledu jasný meteor, neboli bolid. Tím vznikla unikátní fotografie, která obletěla svět. Kulaté výročí připomíná výstava v Mauzhauzu plzeňské radnice. Návštěvníci tam mimo jiné spatří i další špičkové snímky oblohy.

Český ráj a Harrachov se nachází v severních Čechách, přičemž nabízí spoustu zajímavostí, pro které stojí tyto lokality navštívit. Ať už vás zajímá historie, krásná příroda či jiné skvosty, zde si přijdete na své. Stačí jen vyrazit na cestu.

V den 55. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa si smutný milník před budovou rozhlasu v Praze připomněli i pražský primátor Bohuslav Svoboda nebo prezident Petr Pavel. Svoboda vyzval k edukaci mladých lidí, událost přirovnal k současné situaci na Ukrajině. Slovo dostal i premiér Petr Fiala, předseda senátu Miloš Vystrčil nebo předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová.

Trolejbusy byly více než tři dekády důležitou součástí pražského systému veřejné dopravy, první linka se objevila v polovině 30. let a Pražané se elektrickými bratříčky autobusů mohli vozit až do října 1972. Poté ale tento ekologický způsob MHD z Prahy na dlouho zmizel a po neúspěšných plánech z přelomu 80. a 90. let se začal vracet až po roce 2010. Před pěti lety, 1. července 2018, se dokonce trolejbusy do pražské veřejné dopravy vrátily, na začátek pravidelného provozu na tehdy otevřené trati z Palmovky směrem k Čakovicím, kde elektrická trakce jezdila už před desítkami let, se ale stále čeká.

Památku političky Milady Horákové, popravené před 73 lety po vykonstruovaném soudním procesu, si v pondělí na pražském Vyšehradě připomněly desítky lidí. Byly mezi nimi neteře Horákové, historik Jan Kalous či senátor Pavel Fischer (nezávislý). Právnička a národněsocialistická politička Horáková byla odsouzena v roce 1950 ve vykonstruovaném procesu. Její poprava se stala symbolem politických procesů v komunistickém Československu.

Díky Žytomyrskému spolku Volyňských Čechů našla Naděžda Plyščuk místo, kde si odpočine od myšlenek na válečný konflikt. S dalšími členy spolku se setkává, zpívá, tančí a trénuje češtinu. Tu se začal učit i její vnuk. O udržování kultury svých předků vypráví v posledním díle seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.

V Česku studuje jeho dcera, kterou před nedávnem navštívil. Milovník historie Vladimir Friz vzpomíná, jak při cestě do Prahy nachodil po Národním muzeu několik kilometrů. Poté se ale musel potomek Volyňských Čechů vrátit zpět na Ukrajinu za svými povinnostmi v armádě. Nejen o tom je čtvrtý díl seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.