Oběšena kvůli politice. Lidé na Vyšehradě vzpomínali na Miladu Horákovou
Památku političky Milady Horákové, popravené před 73 lety po vykonstruovaném soudním procesu, si v pondělí na pražském Vyšehradě připomněly desítky lidí. Byly mezi nimi neteře Horákové, historik Jan Kalous či senátor Pavel Fischer (nezávislý). Právnička a národněsocialistická politička Horáková byla odsouzena v roce 1950 ve vykonstruovaném procesu. Její poprava se stala symbolem politických procesů v komunistickém Československu.
Na Vyšehrad si přišlo Horákovou připomenout asi sedmdesát lidí
Uctít památku političky přišlo v pondělí odpoledne do vyšehradské baziliky svatého Petra a Pavla zhruba sedmdesát lidí. Účastníci akce pak položili květiny na symbolický hrob Horákové a na památník obětí nacismu a komunismu z řad kněží, řeholnic a řeholníků na Vyšehradském hřbitově. Pietní akt pořádal klub Milady Horákové spolu s gymnáziem Milady Horákové a vyšehradskou kapitulou.
Milada Horáková se narodila 25. prosince 1901. Po studiu práv vedla na pražském magistrátu oddělení sociální péče. Působila v ženském hnutí, byla členkou sociálních spolků. Za války se zapojila do odboje, byla za to v roce 1944 odsouzena k osmi letům vězení.
Byla obviněna z velezrady a spiknutí a oběšena
Po válce byla zvolena poslankyní za národně socialistickou stranu. Mandát po komunistickém převratu v únoru 1948 na protest složila. Zatčena byla 27. září 1949. Později byla obviněna z velezrady a spiknutí.
Politický proces v režii sovětských poradců začal 31. května 1950. Rozsudek padl 8. června. Horáková odmítla požádat o milost. Žádali ji pro ni světoznámé osobnosti, například Albert Einstein. Právnička byla oběšena 27. června 1950.
Podle Paměti národa bylo za komunistického režimu od roku 1948 do roku 1989 spácháno 248 justičních vražd. Horáková byla jedinou ženou, kterou komunistická justice nechala popravit z politických důvodů.
Diskuze
1Diskuze je moderovaná. Prosíme o slušnou komunikaci.
Komentování je jen pro přihlášené