Nejvyšší trest, který začátkem června 1950 ve zmanipulovaném procesu vynesl komunistický soud nad Miladou Horákovou, vyvolal protesty v řadě demokratických zemí světa. Intervence Winstona Churchilla nebo Alberta Einsteina však narážely na hradbu mlčení. A 27. června 1950 byla Milada Horáková - jako poslední ze čtyř lidí odsouzených v procesu k smrti - popravena. Soud s Miladou Horákovou a dalšími 12 lidmi, vesměs představiteli nekomunistických stran, kteří čelili falešnému obvinění ze "záškodnického spiknutí proti republice", se stal symbolem politických procesů v poúnorovém Československu.

Památku političky Milady Horákové, popravené před 73 lety po vykonstruovaném soudním procesu, si v pondělí na pražském Vyšehradě připomněly desítky lidí. Byly mezi nimi neteře Horákové, historik Jan Kalous či senátor Pavel Fischer (nezávislý). Právnička a národněsocialistická politička Horáková byla odsouzena v roce 1950 ve vykonstruovaném procesu. Její poprava se stala symbolem politických procesů v komunistickém Československu.

Pro političku Miladu Horákovou, která se stala před 70 lety obětí justiční vraždy, byly pravda, poctivost a spravedlnost hodnotou cennější než její život. Na dnešním pietním aktu k uctění památky obětí komunismu na pražském Újezdě to řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle místopředsedy Sněmovny Petra Fialy (ODS) je komunismus zločinný režim všude na světě. Oba politici připomněli, že komunistická strana podporuje současnou vládu.