Devětadvacetiletý farmář Matěj Sklenář z farmy Ráječek u Brna používá ve sklenících robota, který kontroluje rostliny pomocí umělé inteligence. Nyní vyhrál v evropské soutěži pro mladé zemědělce v kategorii nejlepší digitální projekt. Klání, které se tento týden vyhlašovalo v Bruselu, pořádají evropští lidovci coby podporu začínajícím farmářům v EU.

Bývalý ministr zahraničí a lídr evropské kandidátky Spolu Alexandr Vondra (ODS) odhaduje, že jedním z velkých témat, která rozhodnou nadcházející eurovolby bude migrace. „Především západní země musí změnit politiku v přidělování generózních dávek. Třeba Dánové to už udělali a najednou tam nikdo nejezdí,“ říká v dalším dílem rozhovorového seriálu Bez servítků.

Europoslanci před týdnem schválili usnesení odsuzující útoky Hamásu na Izrael a uznali právo Izraele na sebeobranu. Pro se vyslovilo 500 europoslanců, proti jich bylo 21 a 24 se zdrželo hlasování, včetně europoslankyně za KSČM Kateřiny Konečné. „Text se jednoznačně nevymezil principu kolektivní viny, kvůli kterému je za zločiny Hamásu trestáno i civilní obyvatelstvo,“ říká v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků Kateřina Konečná.

Při izraelském bombardování palestinského Pásma Gazy, které začalo po rozsáhlém a brutálním útoku hnutí Hamás ze 7. října na Izrael, zemřelo podle odhadů už přes tři tisíce lidí. „Evropská i americká debata vnímá, že Izrael musí legitimně řešit problém teroristů a zároveň vnímá velmi nepříznivou humanitární situaci v Gaze. Myslím si, že spoustě lidí typu paní Černochová tahle lidskost a empatie chybí,“ říká v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti).

Ve veřejném prostoru se pomalu začínají řešit volby do Evropského parlamentu, které nás čekají příští rok v květnu. Asi nejzajímavější téma je, jestli půjdou strany koalice SPOLU pod touto značkou opravdu spolu, anebo každá za sebe.

Tento týden má proběhnout společná schůzka koaličních partnerů SPOLU na téma voleb do Evropského parlamentu, konané příští tok v květnu. V médiích zatím zazněly pouze argumenty „ad hominem“ – tedy kdo, jak a s kým nemůže být na společné kandidátce. Téměř nic nezaznělo o významných společných programových průsečících.

Spolu s blížícími se volbami do Evropského parlamentu v květnu 2024 se v Bruselu rozhořela diskuse o nutnosti sbližování evropské demokratické pravice. Toto téma je zatím tabu na české politické scéně. Je to pochopitelné, protože někteří z „otců zakladatelů“ Strany evropských konzervativců a reformistů (ECR Party) a její frakce v Evropském parlamentu jsou stále vlivní v ODS. Druhá (a silnější) demokratická pravicová frakce v EP - Evropská lidová strana - jim stále připadá jako příliš „federalistická“. Jejími českými členy jsou KDU-ČSL a TOP 09 se STANem.

Evropský parlament hlasoval dne 16. 2. 2023 o Ukrajině tentokrát pod názvem „První rok ruské invaze a útoku proti Ukrajině“. Jednalo se výročí rok trvajícího hrozného konfliktu.

V Evropském parlamentu se neustále někdo zaštiťuje demokracií a evropskými hodnotami. Pak dojde k nechutné akci po hlasování o zařazení Ruska na seznam států podporující terorismus, což mnozí nepovažují za snahu o ukončení konfliktu. Stejnou rezoluci odmítl tehdy také americký ministr zahraničí Blinken, kterého asi nikdo nepovažuje za ruského agenta.

Při pohledu na statistiky rozvodovosti v Evropské unii dospějeme k několika zajímavým faktům. Předně Česká republika se v počtu rozvodů oddělila od zbývajících zemí střední Evropy a spolu s Pobaltím a Skandinávií tvoří absolutní nelichotivou špici v počtu rozvodů. Jedním z příčin může být i spojitost s počtem obyvatel, kteří se nehlásí k žádnému náboženství.