GLOSA: O nezbytnosti sbližování demokratické pravice v Evropském parlamentu
Spolu s blížícími se volbami do Evropského parlamentu v květnu 2024 se v Bruselu rozhořela diskuse o nutnosti sbližování evropské demokratické pravice. Toto téma je zatím tabu na české politické scéně. Je to pochopitelné, protože někteří z „otců zakladatelů“ Strany evropských konzervativců a reformistů (ECR Party) a její frakce v Evropském parlamentu jsou stále vlivní v ODS. Druhá (a silnější) demokratická pravicová frakce v EP - Evropská lidová strana - jim stále připadá jako příliš „federalistická“. Jejími českými členy jsou KDU-ČSL a TOP 09 se STANem.
Přitom se situace v Evropě od založení ECR jako protiváhy příliš „federalistické EPP“ radikálně změnila. Strana britských konzervativců, hlavní tahoun vzniku nové frakce, opustila EU i ECR. "Přítel“ David Cameron nebo "nová Margaret Thatcher" Theresa Mayová jsou dnes už jen tragikomickými figurami brexitové agonie.
Dnešní demokratická evropská pravice se shoduje na mnoha společných tématech: jsou pro-Ukrajinští včetně jednotného postupu proti Rusku a v podpoře dodávek zbraní na Ukrajinu, podporují dodržování pravidel právního státu, jsou pro-NATO a pro Evropu. Hvězda ECR, italská premiérka Giorgia Meloniová má v EU ještě jednu prioritu, a to je razantnější řešení problému migrace. V tomto našla podanou ruku od Manfreda Webera, nového šéfa frakce EPP. Ten nedávno otevřeně pochválil řeckého premiéra Mitsotakise za účinnou ochranu vnějších hranic EU a i jinak se nebrání myšlence daleko razantnějšímu společnému boji proti další vlně migrační krize.
Mimochodem, Meloniová a český premiér Fiala jsou s v Bruselu vnímáni spolu s Weberem jako možní spoluarchitekti sbližování evropských demokratických pravicových frakcí ECR a EPP. Na opačném pólu stojí v ECR polské vládnoucí Prawo i Sprawiedliwość Jarosława Kaczyńskeho. Ten má totiž dodnes nevyřízené národní účty s předchozím předsedou frakce EPP a také Polákem Donaldem Tuskem. Ale i bruselští vrabci si cvrlikají o nezdravé hrabivosti Poláků při obsazování pozic v rámci ECR struktur.
Společným nepřítelem dnešní evropské demokratické pravice by mělo být zeleno-socialistické europarlamentní šílení, snící o nekonečných dotačních programech do všech sfér ekonomiky a obdivující Bidenův zákon o snížení inflace, který přinese téměř 400 miliard USD v dotacích a daňových odpisech na podporu zelené infrastruktury a výroby v USA. Už ovšem nedodávají, že tyto dodateční závody jsou v rozporu s ochranou hospodářské soutěže, pokřivují tržní principy a hlavně poškozují státy s menšími ekonomikami jako je Česká republika, které nemohou dotačně konkurovat aby zcela nerozvrátily své veřejné rozpočty.
