Filip Turek oznámil, že bude na podzim kandidovat do Poslanecké sněmovny. Na první pohled nic překvapivého – preference jdou dolů, popularita bledne, je třeba přidat plyn. Tento krok působí jako jasná reakce na to, že Motoristé za poslední týdny ztratili dech.

Do Evropského parlamentu o víkendu Češi zvolili i čtyři zástupce z Prahy. Dva z nich, diplomat Martin Hlaváček a lékař Ivan David už tam působí od roku 2019, pro bývalého automobilového závodníka Filipa Turka a poslance Ondřeje Koláře to bude premiéra.

Je rozhodnuto. Volby do Evropského parlamentu v Česku vyhrálo hnutí ANO před koalicí ODS, KDU-ČSL a TOP 09, následují Přísaha s Motoristy, Stačilo!, STAN, Piráti a SPD s Trikolorou. Volební účast se letos vyšplhala do rekordní výše, když překročila 36 procent. Nejmenší účast byla v Karlovarském kraji a nejvyšší naopak v Praze. Před pěti lety přišlo 28,72.

Volební místnosti v Česku se uzavřely. Okrskoví volební komisaři poté ve 14:00 hlasy pro jednotlivé kandidáty spočítají a odešlou Českému statistickému úřadu stejně jako u jiných typů voleb. Statistici je zapečetí, neboť se zveřejněním výsledků budou muset počkat do nedělních 23:00, až skončí hlasování i v dalších zemích EU. Nejdéle se bude čekat na Itálii.

Začal druhý den eurovoleb v Česku. Úderem osmé hodiny ranní se otevřely volební místnosti na posledních šest hodin. Výsledky budou jasné po nedělní jedenácté hodině večerní, kdy se mohou zveřejnit výsledky. V pátek odpoledne hlasovali i předsedové většiny sněmovních stran a prezident Petr Pavel. Doufají ve vyšší volební účast než před pěti lety, kdy vybralo 21 českých europoslanců 28,72 procenta voličů.

Úderem dnešní druhé hodiny odpolední odstartovaly v Česku volby do Evropského parlamentu. V tuzemsku probíhají tradičně ve dvou dnech, tedy v pátek (do 22:00) a v sobotu (od 8:00 do 14:00). První výsledky se lidé dozví po uzavření poslední volební místnosti v Evropské unii, tedy v neděli večer.

Volby do Evropského parlamentu se z hlediska zájmu a volební účasti dost často označují za volby druhého řádu. Dost často české voliče v tom utvrzují samotná média, která tuto nálepku ráda využívají a samotný mýtus o nepříliš velké důležitosti umocňují. To je však chyba – evropská politika opravdu není o žárovkách, zahnutých banánech a dalších oblíbených klišé, kterými se někteří politici dodnes ohání. Naopak. Výsledky hlasování v Evropském parlamentu se naplno promítají do našeho každodenního života, a to zcela zásadním způsobem. V Bruselu se rozhoduje, a hlavně bude rozhodovat o věcech, které mohou náš dosavadní život změnit zcela od základu.

Voleb do Evropského parlamentu v červnu příštího roku se chce zúčastnit až 68 procent voličů, ukázal poslední průzkum Eurobarometru. Jde o nárůst zájmu o devět procentních bodů oproti situaci před posledním hlasováním v roce 2019. Tím je však zdroj optimismu v souvislosti s hlasováním zhruba vyčerpán, píše v analýze zpravodajka Aktuálně.cz z Bruselu.

Evropská unie připravuje směrnici, která omezí flexibilitu výdělků na digitálních platformách. Paternalismus evropských politiků má zřejmě cnostné cíle. Doplatí na to ale především ti, kteří si na platformách přivydělávají, a ti, kteří je využívají jako příjmový kanál pro svůj byznys, zejména v gastronomii.

Jste kurýr, pracujete jako osoba samostatně výdělečně činná pro jednu firmu a chtěli byste být zaměstnanec, jenže nemůžete? Právě pracovníkům v takové pozici dá Evropská unie nově do rukou silnou páku na zaměstnavatele. Předběžně schválená pravidla počítají s tím, že lidé pracující pro digitální platformy coby OSVČ se budou moci stát klasickými zaměstnanci.