Dnes je tomu přesně sto let, kdy tehdejší československý stát odkoupil zámek v Lánech od rodiny Fürstenberků. Tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk jej pak začal využívat jako své letní sídlo. Od 15. července 1921 je tedy lánský zámek letní rezidencí československých a později českých prezidentů. Právě k dnešnímu významnému jubileu se v Lánech veřejnosti po dvou letech otevřel kostel Nejsvětějšího Jména Ježíš, který se nachází v bezprostřední blízkosti zámku a je s ním z východu propojen krytou chodbou. V posledních dvou letech prošel kostel historicky svou největší rekonstrukcí. Ta vyšla na 53 milionů korun.

Novodobá historie českého policejního sboru se začala psát už rok a půl před vznikem samostatné České republiky, zákon o Policii ČR nabyl účinnosti 15. července 1991. Již o dva měsíce dříve vznikl ve slovenské části federace Policejní sbor Slovenské republiky; republikové rozdělení ale fungovalo už od vzniku federace v roce 1969. V rámci celého Československa působil až do rozdělení společného státu Federální policejní sbor, pod který spadala například protidrogová centrála nebo zásahová jednotka.

Před padesáti lety, 12. července 1971, se v Československu otevřela první část dálnice D1. Jednalo se o úsek mezi Prahou a Mirošovicemi, který měřil přes 21 kilometrů. První návrhy na výstavbu dálnice však sahají až do 30. let 20. století. D1 je nejstarší a nejdelší dálnicí v Česku s délkou 366 kilometrů.

Volyňští Češi, potomci českých přistěhovalců do carského Ruska, se již ve dvou vlnách vraceli do vlasti svých předků. Tu první umožnila československo-sovětská smlouva o přesídlení volyňských Čechů do Československa a o stejné možnosti čs. občanů ruské, běloruské a ukrajinské národnosti do Sovětského svazu podepsaná 10. července 1946. Druhá vlna návratu krajanů z Ukrajiny přišla v letech 1991 až 1993 v souvislosti s rozpadem komunistického bloku a také kvůli situaci po havárii jaderné elektrárny v Černobylu.

Devátý ročník firmových oscarů uzavřel nominační fázi. Do půlnoci 30. června poslali lidé na ocenění Český Goodwill 115 nominací podnikatelů a společností, kterých si lidé váží.

Olga Hepnarová, která se narodila 30. června 1951 v Praze, se stala poslední ženou popravenou v Československu, na šibenici skončila v březnu 1975 kvůli zabití osmi lidí. Svůj čin, pomstu společnosti která ji nechápala, spáchala v červenci 1973, když najela nákladním autem do lidí čekajících na tramvajové zastávce u pražského Strossmayerova náměstí. Během vyšetřování se sice vyskytly pochyby o dívčině duševním zdraví, nakonec ale dostala trest smrti.

Armáda, politici a rodinní příslušníci dnes před budovou generálního štábu v Praze uctili památku generála Heliodora Píky, oběti komunistické justiční vraždy. Od popravy československého vojáka a legionáře dnes uplynulo 72 let. Piety se zúčastnili zástupci Senátu, ministerstva obrany, církve, pražského zastupitelstva i městské části Praha 6.

Před 30 lety, 21. června 1991, opustil československé území poslední transport se sovětskými vojáky a technikou. Tímto krokem byl ukončen 23 let trvající „dočasný“ pobyt sovětské armády na území Československa. V dalších dnech následoval podpis protokolu o ukončení odsunu sovětských vojsk a 27. června republiku opustil i poslední sovětský voják, tehdejší velitel generál Eduard Vorobjov.

Tramvaje T6 z pražské továrny ČKD svým vzhledem navázaly na legendární model T3 ze 60. let 20. století. Nikdy se však nedočkaly jeho slávy ani rozšíření. Právě v době, kdy dopravní podniky po celém světě hromadně zaváděly nízkopodlažní modely, museli cestující do tramvají T6 nastupovat po několika schodech. I přesto v Praze tento typ tramvají vydržel jezdit téměř 25 let, první pasažéry svezl v listopadu 1996. Dopravní podnik se s vozem definitivně rozloučí v sobotu 19. června.

Výstavu o slovinském architektu Jože Plečnikovi zahájila ve čtvrtek 10. června v Lánech slovinská velvyslankyně v Česku Tanja Strniša. Od chvíle, kdy začal architekt působit na Pražském hradě, letos uplyne přesně sto let. V roce 1921 rovněž Československý stát odkoupil zámek Lány od rodiny Fürstenberků a prezident T. G. Masaryk jej začal využívat jako své letní sídlo. Kromě prezidenta Masaryka je lánský zámek úzce spjat právě s jeho dvorním architektem Jože Plečnikem. Ten se v Lánech podílel nejen na úpravě zámku, ale především zámeckého parku.