Je na místě, aby politici určovali výši marže obchodů? Jak by měli lidé v době stoupající inflace chytře spořit? Nejen o tom se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal ekonom a člen NERV Aleš Rod, který se regulacemi a ekonomií veřejného sektoru zabývá dlouhodobě.

Nákup bez účtenky nebo na černém trhu, práce na černo, nepřiznání celého příjmu nebo třeba výplata mzdy „na ruku“. To jsou podle Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) nejčastější tuzemské aktivity v zóně šedé ekonomiky. Podle ekonomů se ji ale daří potlačovat například díky častější akceptaci platebních karet.

Rychlé rozvolnění, na které všichni restauratéři netrpělivě čekali dlouhé měsíce, přineslo mnohým z nich poměrně tvrdé vystřízlivění. Do řady provozoven si zákazníci totiž hledají cestu jen velmi pomalu. I mnohé z proslulých restaurací v Praze zely první „postcovidový“ týden prázdnotou a personál, pokud tedy ještě nějaký zbyl, posmutněle pozoroval, jak si lidé navzdory zlepšující se pandemické situaci stále chodí pro jídla do krabiček, nebo si je objednávají přes kurýrní služby. V lepším případě…

Titulek vystihuje zajímavý paradox: Neznám jediného politika, který by se ohradil proti tvrzení, že digitalizace ekonomiky je naším naprosto klíčovým úkolem. Když však přijde na jakýkoliv legislativní krok směrem k reálné digitalizaci nějakého konkrétního procesu, objevují se najednou „obvyklí podezřelí“: Je to moc nové. Musíme to hlavně pořádně promyslet. Co když se tím něco změní? Doteď to na tom formuláři vlastně nefunguje zas tak špatně… Je čas se ptát: Proč o digitalizaci mluvíme, ale ve skutečnosti se jí tak bojíme?

Pražský magistrát se rozhodl tvrdě regulovat hazard. Od 1. ledna 2021 došlo k plnému zákazu technických her a ve 41 z 57 městských částí i k zákazu živých her. V příštích pěti letech tímto krokem přijde rozpočet Prahy o 1,27 miliardy korun a zamýšlené pozitivní dopady v adiktologické oblasti jsou s velkým otazníkem. Na rizika spojená s regulací land-based hazardního hraní upozorňuje nová studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA).

Nájemné v městských bytech v Praze se zvýší a to výrazně. U nových nájemních smluv se cena za bydlení zvedne leckdy na dvojnásobek. Na svém posledním jednání to schválili městští radní, podle kterých se cena za posledních patnáct let příliš nezměnila a proto je potřeba nájemné upravit. Podle některých ekonomů může podobné navyšování zvednout ceny v celé metropoli.

Provozovatelé krátkodobých pronájmů zažívají krušné časy. Aktuální koronavirová krize uzavřela hranice a tím se zastavil příliv zahraničních turistů, kteří tvoří nejpočetnější část klientů. Podle ekonoma a ředitele výzkumu Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) je nepravděpodobné, že by současná situace mohla byznys s krátkodobými pronájmy zlikvidovat.

Pandemie COVID-19 vyvolala v řadě zemí vlnu restriktivních opatření, která více či méně připoutala většinu obyvatel v jejich domácnostech. Činnosti, které jsme byli zvyklí dělat ve „fyzickém světě“ cestou do práce, na pracovišti, o pauze na oběd, ve škole, v obchoďáku nebo v kavárně se v bezprecedentní míře přesouvají do světa nul a jedniček. Lidé sedí doma a televize, počítač či chytrý telefon v plné míře suplují komunikační, pracovní i volnočasové jednání. Nic překvapivého. Mnohem zajímavější je ale otázka, jestli se jedná o krátkodobou záležitost, nebo trvalý socioekonomický posun? Vsaďte si, že to druhé. Ze tří důvodů.

Víkendový hackathon projektu elektronických dálničních známek, během něhož šedesát IT odborníků-dobrovolníků dokázalo za 48 hodin a kousek naprogramovat funkční kostru systému na prodej, správu a kontrolu povolení pro užívání dálnic v České republice, byl historicky jedním z nejmedializovanějších projektů, kdy se dobrovolná iniciativa občanů snažila nastavit zrcadlo neefektivnímu fungování veřejného sektoru. Možná tím úplně nejmedializovanějším. Právem.

Takhle… Nadpis článku berte spíše jako řečnickou otázku, protože v realitě té naivní myšlence, a sice že poskytovatele nějaké služby zatížíte zbytečným testem, a pak mu dáte povolení provozovat živnost, a on začne být nejlepším a nejčestnějším poskytovatelem na světě, zas tak moc lidí nevěří. To se ale netýká radního hlavního města Prahy Adama Scheinerra, který se před plenárním hlasováním Senátu ČR snaží senátory přesvědčit, aby snahu deregulovat odvětví „připepřili“ regulací v podobě zkoušky z právních předpisů upravujících provozování taxislužby a ochranu spotřebitele. Je to pořád dokola…