KOMENTÁŘ: Opravdu věříme tomu, že zkoušky z právních předpisů zvýší kvalitu taxi?
Takhle… Nadpis článku berte spíše jako řečnickou otázku, protože v realitě té naivní myšlence, a sice že poskytovatele nějaké služby zatížíte zbytečným testem, a pak mu dáte povolení provozovat živnost, a on začne být nejlepším a nejčestnějším poskytovatelem na světě, zas tak moc lidí nevěří. To se ale netýká radního hlavního města Prahy Adama Scheinerra, který se před plenárním hlasováním Senátu ČR snaží senátory přesvědčit, aby snahu deregulovat odvětví „připepřili“ regulací v podobě zkoušky z právních předpisů upravujících provozování taxislužby a ochranu spotřebitele. Je to pořád dokola…
Jsem možná zatvrzelý, ale v několik let trvající debatě o podobě regulace individuální osobní přepravy v hlavním městě, kterou poskytují jak taxikáři, tak digitální platformy, mě ještě nikdo nedokázal přesvědčit, že jakékoliv utahování regulatorních šroubů nebo stavění nadbytečných bariér pro vstup zájemců o podnikání do odvětví, bude ku prospěchu věci. Nebude.
Biflování právních předpisů o provozování taxislužby nazpaměť je sice možná dobrý trénink krátkodobé paměti, ale z pohledu ekonomie je to v odvětví taxislužby zcela zbytečná překážka tomu, aby službu zákazníkům nabízeli ti, kdo ji upřímně nabízet chtějí. Moderní technologie, které zanechávají digitální stopu v podobě možnosti vyhodnotit kvalitu služby i několik let po jejím poskytnutí, umožňují všem zúčastněným efektivními referencemi hodnotit kvalitu poskytnuté služby na straně nabídky, ale i chování zákazníka na straně poptávky, a samozřejmě konkurence mezi jednotlivými poskytovateli, totiž ukazují, že regulační nástroje z 20. století (které mimochodem dlouhé roky zcela selhávaly) skutečně nepotřebujeme.
Co naopak potřebujeme je flexibilní a moderní tržní struktura, v níž se budou poskytovatelé o zákazníka prát tím nejefektivnějším způsobem – cenou přepravy, jednoduchostí objednávky, čistotou vozu, milým vystupováním řidiče, jazykovou vybaveností provozovatelů a nulovou tolerancí k podvodům, podvůdkům a trikům, které – byť se historicky týkají menšiny hráčů na trhu – dostaly zvěsti o poctivosti pražských taxikářů do celého světa.
Když mi nějaký provozovatel oznámí, že na rozdíl od konkurence on sám své vlastní řidiče důkladně testuje ze znalostí všeho možného, bude mít u mě přece konkurenční výhodu. Dobrovolně, spontánně, bez složité regulace. A tak to má být.
Je až paradoxní, kolik času a úsilí jsou někteří lidé schopni věnovat tomu, aby se smělý a žádoucí signál v podobě hesla „Nebojíme se deregulovat!“ podařilo zvrátit. Doufám, že se to nepovede a že i senátoři vyšlou podnikatelskému prostředí tento signál, na který po regulatorní smršti uplynulých měsíců a let všichni toužebně čekají. Tedy skoro všichni.
Autor je ekonom, působí jako ředitel výzkumu v Centru ekonomických a tržních analýz (CETA).
