Jsem zvyklá překonávat překážky, tahle nám přidává čas na přípravu, říká Hermannová k odložené olympiádě

Jak zvládáte aktuální situaci týkající se epidemie koronaviru? Připravujete se doma individuálně?
Markéta Nausch Sluková: Situaci zvládám myslím celkem obstojně. Snažím se zůstat pozitivní a zaměstnat tělo i hlavu. Studuji němčinu, hodně trénuju, skládám puzzle, vařím, čtu a jsem v kontaktu s rodinou. Jelikož je teď naše sezóna minimálně do podzimu pozastavena a olympijské hry odloženy, máme individuální program a makáme teď především individuálně na fyzičce.
Barbora Hermannová: Ano bylo to teď individuální trénování. Maki je v USA a já jsem doma v Ostravě, kde mám skvělou možnost vyběhnout a na kole vyjet tam, kde se nepohybuje moc lidí. Na zahradě se dá cvičit se sportovními pomůckami, a takhle jsem tréninky dlouho kombinovala na čerstvém vzduchu. Později se k tomu přidal i beachvolejbalový trénink se sestřenicí, kde jedna na jednu hrajeme různé hry, či trénujeme lehčí technické věci. Dalo se toho dělat ve výsledku dost.

Jste spolu pravidelně v kontaktu, i když jste každá na jiném konci světa? Voláte si pravidelně nebo si spíš dáváte od sebe pauzu?
Sluková: Víme o sobě, občas si napíšeme, ale že bychom si musely denně volat, to ne. Navíc se teď nic moc nového a zajímavého neděje. Byly jsme obě v povinné karanténě a víceméně seděly doma, takže bychom si asi neměly ani moc co sdělovat.
Hermannová: V kontaktu na dálku samozřejmě jsme, ale momentálně nemáme co hrát až do konce srpna, takže je ten kontakt menší, než by v tuhle dobu normálně byl. Ale samozřejmě nás oboustranně zajímá, jak se máme a jak situace probíhá a co je nového.

Jak jste vnímaly zprávu ohledně odložení olympiády? Berete to jako výzvu, nebo spíš velkou komplikaci?
Sluková: Teď už spíš jako výzvu, ale úplně zpočátku to pro mě byla možná víc než komplikace především velká čára přes rozpočet. Měla jsem to vše v hlavě nastavené tak, že do Tokia s Bárou mákneme a po olympiádě se pokusím založit rodinu. Rok je celkem dlouhá doba. Musela jsem si na tu změnu plánu zvyknout, ale teď už to beru tak jak to je.
Hermannová: Rozhodně to byla neplánovaná změna, na kterou jsme si musely zvyknout. K tomu rozhodnutí se schylovalo nějakou dobu, takže se na to dalo trochu připravit. Když to ale bylo všechno černé na bílém, tak musím uznat, že to bylo docela smutný. Rozhodlo se ale správně. Neřekla bych komplikace, ale když vám něco zvenčí, co vy nemůžete ovlivnit, změní takhle rapidně plány, tak to příjemné není. Na druhou stranu to takhle bylo pro všechny a jako sportovec jsem zvyklá překonávat překážky a výzvy a tahle nám plusově přidává čas na přípravu.

Jak to nyní vypadá se soutěžemi a s vašim plánem? Začnete trénovat naplno až těsně před znovurozjetím nebo jedete pořád na 100 procent?
Sluková: Teď trénuji tak na 70 procent, hlavně ale makám na fyzičce a na nějakých specifických technických věcech. Určitě nezačneme až těsně před turnajem, ale jelikož to momentálně vypadá, že si světovku minimálně do listopadu nezahrajeme, není po herní stránce teď úplně kam spěchat. Spíš je potřeba být připravené po té fyzické stránce, ať jsme pak rychle schopné zase do herního rytmu naskočit.
Hermannová: Udržujeme se na dálku ve fyzické kondici, jako by to byla předsezonní příprava, samozřejmě v nějakém omezeném rozmezí. Takže v tomhle směru nečekáme, až se vše vrátí k normálu.

Momentálně jste v podstatě bez práce, věnujete čas například i nějakým aktivitám mimo volejbal, ve kterých byste mohly pokračovat i nadále?
Sluková: Využívám teď nově nabytý čas k doladění a optimalizaci projektů, které máme s manželem už nějakou dobu v hlavě.
Hermannová: Jsme zaměstnanci vysokoškolského sportovního centra, a navíc máme skvělé sponzory, kteří se k nám v téhle situaci zachovali moc hezky, a tak naštěstí finanční příjem máme. Takže nutnost vymýšlení extra přijmu nebyla, ale určitě byl čas nad touhle otázkou přemýšlet. Ale aktivně jsem žádný business nerozjela.