Loni se na výstavišti v Letňanech konalo pouze osm akcí. Původně jich mělo být padesát
V Praze-Letňanech na výstavišti PVA EXPO se loni kvůli pandemii koronaviru a vládním opatřením uskutečnilo pouze osm veletrhů asi z padesáti plánovaných. Ztráty každý měsíc dosahují milionů korun. Také veletržnictví se bude muset přizpůsobit novým podmínkám, a tak společnost ABF, která areál provozuje a pořádá v něm veletrhy, nyní dokončuje například přípravy e-commerce projektu a připravuje se na kombinaci tradičních kamenných veletrhů a on-line prostředí.
Před loňskou jarní vlnou se stihly konat čtyři veletrhy
Před jarní vlnou koronaviru stihla ABF v Letňanech zrealizovat čtyři veletrhy, další čtyři se ve výrazně omezené podobě uskutečnily na podzim. „Je zřejmé, že podobně jako jiné obory i veletržnictví bude po covidové pandemii vypadat do určité míry jinak. Snažíme se na změny být připraveni a posilujeme naši pozici zejména v oblasti moderních technologií,“ uvedl generální ředitel ABF Tomáš Kotrč.
Na jaro tak ABF chystá on-line veletrh cestování a sportu. Kotrč věří, že se na výstavišti budou moci uskutečnit i vybrané odborné veletrhy. „Těžištěm letošní veletržní sezony bude pochopitelně podzim, kdy se dá předpokládat větší rozvolnění pro pořádání hromadných akcí,“ řekl dále Kotrč. Doplnil, že nový veletržní kalendář představí ABF vystavovatelům i návštěvníkům v nejbližších dnech.
Vláda na pomoc veletrhům schválila 600 milionů korun
Vláda na pomoc veletržnímu, kongresovému a eventovému průmyslu v pondělí schválila 600 milionů korun. Ačkoliv jde zřejmě o poslední oblast, pro kterou vláda kompenzace připravila, je to podle Kotrče pozitivní zpráva nejen pro organizátory a realizátory hromadných akcí, ale také pro český průmysl a hlavně export. „Jsme rádi, že si vláda uvědomuje, že bez kvalitního veletržnictví se neobejdeme a že veletrhy byly vždy dobrou vizitkou našich exportérů a producentů,“ dodal.
V letňanském areálu vznikla na konci října záložní nemocnice kvůli podzimnímu zhoršování situace ve zdravotnických zařízeních. Žádní pacienti se do ní nakonec nedostali a minulý týden armáda začala s její likvidací. Pronájem prostoru ministerstvo zdravotnictví ukončilo k 19. únoru. Fakultní nemocnice Bulovka, pod kterou zařízení spadalo, vyčíslila náklady na nájem, energie a další služby na téměř 100 milionů korun. Důvodem ukončení provozu nemocnice byla finanční náročnost. K rozhodnutí o zrušení podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) vedlo i to, že personál se přednostně posílal do stávajících nemocnic.
