Školní prostředí v České republice čeká možná nejvýraznější změna poslední dekády. Vládní představitelé v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO) představili plán, který má radikálně omezit přítomnost mobilních telefonů v životech žáků během výuky i přestávek. Cílem je vytvořit prostor, kde technologie nebudou odvádět pozornost od vzdělávání a vzájemné interakce.

Rodiny s malými dětmi by mohly od roku 2027 získat vyšší rodičovský příspěvek. Vládou schválená novela počítá s částkou 400 000 Kč pro rodiny s jedním nejmladším dítětem. Pokud se současně narodí dvojčata nebo vícerčata, příspěvek by měl činit 800 000 Kč. Návrh ještě musí projednat Poslanecká sněmovna.

Studentské koleje na Strahově projdou zásadní přestavbou. Budovy už jsou za hranou své životnosti, trpí provozními nedostatky a nedostačují nárokům na současné vysokoškolské kampusy. Podporu slíbil premiér Andrej Babiš.

Bilance České republiky vůči rozpočtu Evropské unie byla v roce 2025 kladná. Z evropského rozpočtu přiteklo do České republiky 99,6 miliardy korun, zatímco odvody do rozpočtu Evropské unie dosáhly 68,4 miliardy korun. Saldo vůči rozpočtu EU tak činilo 31,1 miliardy korun. Po zahrnutí příjmů z dočasného Nástroje Evropské unie na podporu oživení (NGEU) ve výši 46,8 miliardy korun dosáhla celková čistá pozice České republiky vůči Evropské unii kladného salda 77,9 miliardy korun. Oproti předchozímu roku se tento výsledek snížil o 6,6 miliardy korun.

Od 2. ledna 2026 začalo Ministerstvo zdravotnictví uvádět do provozu první verze klíčových projektů elektronizace zdravotnictví. Lékařům i pacientům se otvírá Národní portál elektronického zdravotnictví, který nabídne systém elektronických žádanek, elektronické posudky připravované ve spolupráci s Ministerstvem dopravy a nové funkce mobilní aplikace EZKarta. Cílem digitálních služeb je zjednodušit administrativu, zpřehlednit tok informací a zvýšit bezpečnost i dostupnost zdravotní péče.

Hned po volbách se rozběhla otevřená koaliční jednání mezi ANO, SPD a Motoristy. Babišovi partneři byli natolik hladoví a netaktičtí, že vyjednávání o vládě probíhalo téměř v přímém přenosu a veřejnost se u toho mohla chvíli dobře bavit. Po pár dnech ale předseda hnutí ANO svým partnerům v boji proti cenzuře raději vysvětlil, že mlčení je základ. Od té doby jsme odkázáni spíš na zákulisní drby a úniky.

Volby skončily, vláda prohrála a opozice vyhrála. Nelze to zaobalit do složitějších formulací. Když se ale podíváme pod kapotu čísel, uvidíme zajímavý detail: vládní strany si udržely zhruba stejný počet hlasů jako před čtyřmi lety. Jen se trochu přeskládaly mezi sebou. Opozice, zejména ANO, naopak tentokrát spolehlivě sjednotila ty, kteří vládním stranám nefandili už mnoho let.

Ústavní soud ve středu rozhodl. Kandidátky SPD a Stačilo! zůstávají ve hře, platí pro ně pětiprocentní hranice. Obě formace jsou samozřejmě klasické, byť skryté koaliční subjekty než samostatné strany – SPD s přívěsky tří dalších partají, Stačilo! jako schránka pro komunisty, fierlingerovským duchem prodchnuté trosky SOCDEM a radikální nacionální levici. Soud raději připomněl, že soutěž politických sil v demokracii se nemá omezovat. Asi dobře. Pár dní před volbami by zákaz způsobil poprask větší než samotné Stačilo!.

Prezident Petr Pavel zatím vystupuje jako učebnicový ústavní prezident. Nehází vládě klacky pod nohy, nezasahuje do její každodenní práce, nevytváří politické krize. Dodržuje ústavu – a co je možná důležitější – respektuje i ústavní zvyklosti. A právě tím u mnoha lidí vznikl dojem, že máme v čele státu někoho, kdo chápe svoji roli nikoli jako aktivního hráče, ale jako stabilní kotvu.

Nejnovější průzkum agentury Kantar CZ ukazuje, že volby by v lednu 2025 vyhrálo hnutí ANO se ziskem 33,5 % hlasů. Přesto si oproti předchozímu průzkumu stejné agentury z listopadu 2024 pohoršilo. Na druhém místě by skončila koalice SPOLU s 19 % a třetí STAN s 12,5 %. Největší nárůst podpory zaznamenalo hnutí Motoristé sobě, které si polepšilo o pět procentních bodů. Průzkum také ukazuje mírný nárůst spokojenosti s politickou situací.