Dnes je to 56 let, co se na Václavském náměstí upálil Jan Zajíc. Pražští politici k jeho památníku přinesli květiny
Představitelé Prahy 1 dnes uctili památku studenta Jana Zajíce, který se před 56 lety upálil na Václavském náměstí na protest proti prohlubující se rezignaci společnosti po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská (TOP 09) při komorním pietním aktu řekla, že snad už nikdy nenastane taková situace, aby osobní statečnost musela být dovedena do tak strašných důsledků jako u Jana Zajíce. Politici položili květiny k pomníku Jana Palacha a Jana Zajíce před Národním muzeem. Budova, kde se Zajíc zapálil, nyní prochází rekonstrukcí a pamětní deska z ní je uložená v depozitáři Muzea XX. století.
„Historické paralely jsou vždy trošku nepřesné a velmi často zavádějící, ale jsme svědky toho, že se svět posouvá směrem k méně demokratickému vnímání. Je třeba si uvědomovat, že svoboda a demokracie není věcí nějakých organizací, které fungují bez zásahu lidské ruky, ale že to je na každém z nás, jak vyžaduje svobodu a demokracii u sebe a svého okolí," řekla Radoměřská.
Zajícův vzkaz veřejnosti je podle zastupitele Giancarla Lambertiho (TOP 09) aktuální také v dnešní době. „Vidíme v Evropě i u nás, že se extremisté a populisté postupně dostávají k moci. Je velmi jednoduché převléknout kabát, vzít jiné logo a použít jiné heslo, ale metody zůstávají stále stejné. Je to připomínka hlavně toho, že svoboda není automatická a je třeba za ni stále bojovat nejen v soukromém životě, ale i ve volbách a v debatách," uvedl Lamberti.
Zajíc studoval průmyslovou školu v Šumperku. Svým činem následoval studenta pražské filozofické fakulty Jana Palacha, který se zapálil na Václavském náměstí v lednu 1969. Pro své obětování si Zajíc zvolil symbolicky výročí komunistického převratu v roce 1948. V průchodu domu číslo 39 se polil hořlavinou a zapálil. Chtěl vyběhnout na Václavské náměstí, to se mu ale nepodařilo a zemřel uvnitř domu.
V dopise na rozloučenou osmnáctiletý student své rozhodnutí zdůvodnil tím, že Palachova oběť společnost dlouhodoběji nezměnila a její stav označil za „pomalé umírání národní svobody". „Rozhodl jsem se, že vyburcuji vaše svědomí," napsal Zajíc, který se označil za Pochodeň číslo 2.
